„A my se půjdeme podívat do prvního patra. Jsou tam kanceláře vědeckých pracovníků,“ navrhl Yukinora. „Ty počkej venku, dáme ti vědět!“ zarazil Yukinora Shigekiho, který očividně chtěl jít dovnitř s jeho skupinou. Tři muži a nadporučík Yukinora vyrazili do budovy Institutu. Ω Hned při vstupu policisté uviděli lidské tělo ležící na zemi. „Pane, máme kontakt!“ zvedl ruku. „Zdá se, že je mrtvý!“ pronesl druhý z policistů a zkontroloval jeho životní funkce. Když toto Shigeki uslyšel, vysmekl se z dozoru dvou členů Sekce 44 hlídajících vchod a prorval se dveřmi do haly. Jakmile se policisté zvedli od mrtvého těla, které našli, poznal, že to je Kazuaki. „Kazuaki!“ vykřikl a vyběhl k tělu. „Nechte ho projít,“ ozval se nadporučík, když si všiml, jak se jeho tým snaží chlapce zastavit. Shigeki přiběhl k ležícímu tělu. Na tváři se mu objevily slzy. „Kazuaki! Kazuaki! To se nemělo stát!“ Yukinora k němu pomalu kráčel. „Kdo by chtěl zabít chlapce?!“ podivil se nadporučík. Čekal na Shigekiho reakci. Měl tušení, že ten mladík ví mnohem víc, než tvrdí. Byli kamarádi. Nevěřil, že by si nic neřekli. Co však ten hoch dělal tady? „Pomstím tě!“ zašeptal Shigeki, aby ho policisté neslyšeli. „Tělo si odvezeme,“ řekl Yukinora.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS292372