1422–1450 U chvatitelé a ochránci koruny jež byla jejich královnou. Na druhé straně nelze Markétě z Anjou upřít inteligenci, energičnost a rozhodnost, s nimiž bránila své i panovníkovy zájmy. Nelze rovněž pominout, že královna si počínala střídmě, i pokud se jednalo o vlastní garderobu. V letech 1452–1453 utratila částku 72 liber, 12 šilinků a 6 pencí za hedvábné šaty vyšívané zlatem z Benátek a šperky v hodnotě 125 liber a 10 šilinků. V obou případech nešlo o žádné závratné částky, uvážíme‑li nezbytnost výdajů na reprezentaci. Oblíbenci královny těžili z její přízně, přičemž nezapomínala na členy vlastní rodiny. Díky Markétině přímluvě získal William Booth post arcibiskupa z Yorku.86 Královnin dvůr čítal několik desítek osob, mezi něž patřili dvorní dámy, komoří, panoši, pážata, kuchaři a zahradník. Financování královniny domácnosti záviselo na prostředcích uvolněných z rozpočtu královské domácnosti, což s ohledem na častou finanční tíseň Jindřicha VI. vyvolávalo řadu problémů. Královna měla oddaného spojence v Suffolkovi, který ji obdivoval, a dokonce jí skládal romantické verše. Není pochyb o tom, že vévoda využíval svůj vliv, aby otupil ostří kritiky, která zaznívala v královské radě nebo v parlamentu. Královnina korunovace se odehrála 30. května 1445 ve Westminsterském opatství. Poté následoval bohatý banket ve Westminster Hall a třídenní oslavy, turnaje a klání. Parlament rovněž schválil ustanovení, které mělo zajistit financování potřeb královny udělením půdy s ročním výnosem 2000 liber a roční rentu ve výši 4666 liber, 13 šilinků a 4 pencí. Většina prostředků pocházela z příjmů Lancasterského a Cornwallského vévodství, celních poplatků a ze státní pokladny (Exchequer).87 William Booth působil jako arcibiskup z Yorku v letech 1452–1464. Parliamentary Rolls of Medieval England, Henry VI, February 1447, [online], [cit. 2019-10-27], <https://www.british‑history.ac.uk/no‑series/ parliament‑rolls‑medieval/february-1447>. 863 873
97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS291874