JESSICA LEMMONOVÁ
připravím.“ Uhladila si vlasy, které si nechala rozpuštěné, jelikož jeli s otevřenými okýnky. Narovnala se. „Dobře, jsem připravená.“ „Zkazil jsem ti víkend.“ To si rozhodně nemyslela. Jen jí naboural její plán přenést se přes svou zamilovanost do něj. Snažila se udržet své srdce mimo ložnici, jenže se jí to moc nedařilo. „To mě přivádí k mojí otázce.“ S jednou rukou na volantu po ní střelil pohledem a pak se znovu zadíval před sebe na silnici. „Co bys řekla tomu, kdybychom spolu strávili víc nocí, až se vrátíme domů?“ Šťastná. Nadšená. Počítej se mnou! „Užívám si to. Ty taky vypadáš, že si to užíváš.“ Pokrčil rameny. „Proč ne?“ Nebylo to sice vyznání lásky, v jaké doufala, ale k tomu nedojde, tedy určitě ne takhle brzy. Ona do něj byla zamilovaná celý rok, ale on si jí začal všímat až poslední dobou. Znala Brana. Všechno bral s klidem. Chtěla pro něj být něčím víc než jen měkkým místem k přistání. Potřebují jen víc času, aby zjistili, co jeden pro druhého znamená. Přesně to jí nabízel. Ale. Venku mimo auto se nachází skutečný svět, který musejí brát v úvahu. „Co tvoje rodina? Co práce?“ „Necháme si to pro sebe. Ne proto, že bych se bál reakce okolí, ale nestojím o žádné řeči. Na co bychom potřebovali názory jiných lidí na to, co děláme, když nám to vyhovuje?“ Od někoho jiného by to vyznělo, jako že se za ni stydí, ale tohle byl Bran. Znala ho. A chtěla ho. Tolik, že byla ochotná udělat skoro cokoli, oč by ji požádal. Skoro. „A neovlivní to moji práci s tebou?“ zeptala se. „Z mé strany ne. Může to vést k několika velmi zajímavým soukromým schůzkám, ale nechci, aby ses obávala, že cokoli se mezi námi stane, nějak ovlivní 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS291510