MICHELLE SMARTOVÁ
pohled na její nahé tělo by jeho touhu tak jako tak uhasil. Úzká, točitá silnice, po které jeli posledních pět minut, se stáčela k vysoké kamenné bráně, za níž byl vidět obrovský park a rozlehlá střecha vily. Orla si odkašlala a ukázala ven. „Podívej, Finne. To je dům tvého tatínka.“ Finn se zkusil vyvléknout z popruhů sedačky, aby se mohl pořádně podívat. Čím více se přibližovali, tím více ze zámku – alespoň tak dům v duchu nazvala – viděli. Vjeli na obrovské nádvoří, které mohlo v případě potřeby sloužit i jako parkoviště, a Orla musela obdivovat jeho velkolepou krásu. Uprostřed byla velká fontána s andílky a všude kolem záhony krásných květin, obklopené vysokými palmami. Orle se najednou rozbušilo srdce. Přicházel Tonino a vypadal jako oživlá socha Adonise. Řidič otevřel dveře a Tonino k nim došel právě ve chvíli, kdy Orla vyndala Finna ze sedačky. Měl na sobě pouze černé šortky a tak první, čeho si Orla povšimla, byla jeho opálená a svalnatá hruď. Pamatovala si, jak k ní kdysi tiskla rty a vdechovala vůni jeho zdravého mužného těla. Jak tváří hladila drsné chloupky. Zatímco se ve své mysli snažila ukončit podobné představy, pohled jeho čokoládových očí se setkal s jejím. Usmál se na ni a políbil ji na tvář. Na její smysly okamžitě zaútočila jeho vůně, vůně mořské soli, mužnosti a drahé kolínské. Musela se ovládnout, aby se krátce prsty nedotkla místa, kde se jí dotkly jeho rty. Tonino vzal Finna do náručí. „Jaká byla cesta?“ Otřel se nosem o Finna v láskyplném gestu. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS291459