a hrneček másla.“ Zarazil se. Tahle část je příliš dlouhá a příběh ani neposkočí. Koho zajímá hrnek s rozteklým máslem? Vypisoval dál až od toho vlka. Vlk se, co mu nohy stačily, pustil do běhu nejkratší cestou a děvčátko se dalo tou nejdelší. Aby si ukrátilo dlouhou chvíli, trhalo oříšky, honilo se za motýly a sbíralo kdejaký kvítek na kytičku. (...) Vlk zatáhl provázkem nahoru a dveře se otevřely. Vrhl se na stařenku a naráz ji sežral, protože už tři dny neměl nic v hubě. Potom zavřel dveře, lehl si do babiččiny postele a čekal na Červenou karkulku. Ta za chvilku zaklepala na dveře – klepy klep. (...) A když to řekl, zlý vlk se vrhl na Červenou karkulku a sežral ji. Naučení: Zde vidíte, co zlého potkává děti, a zvláště krásky, ty milé dívky hodné lásky, když smí je oslovit kdejaký ohava, a že nic zvláštního to není, že slouží vlku k najedení. Vlk, povídal jsem, vlci však mohou být přece rozmanití: někteří, než svou kořist chytí, jsou roztomilí bůhvíjak, úslužní, milí, krotcí tak, jdou za mladými slečinkami, pozor! Až do domu, až do ložnic jdou s vámi. Ach, běda děvčátku či slečně, neví-li, že nejhorší jsou tihle zdvořilí!
97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS291419