1930–1932
25. května – 1. června | Na I. členské výstavě Klubu fotografů amatérů v Kolíně se objevila řada moderních fotografií v duchu nové věcnosti od Eugena Wiškovského, Stanislava Krejčíka, Karla Kolína a dalších autorů. Plakát k výstavě vytvořil Eugen Wiškovský. Jaromír Funke začal v surrealistickém duchu fotografovat cyklus nalezených p řízračných setkání různých statických objektů Čas trvá.
Česk á fotogr afie v datech
5. června – 5. srpna | Na mezinárodní výstavě Fotografie (Das Lichtbild) v Mnichově zastupovali Československo Ladislav Emil Berka, Alexandr Hackenschmied, Josef Sudek a Karel Teige. Značnou část expozice tvořily snímky ze stuttgartské výstavy Film a foto z roku 1929. 26. června | Karel Teige publikoval v časo pise Rozpravy Aventina (č. 39–40) článek Moderní fotografie, v němž nadšeně hod notil stuttgartskou výstavu Film a foto z předchozího roku: „Výstava vzbudila v celé Evropě větší zájem než všechny pařížské ‚Salony‘ posledního desetiletí dohromady.“
fotografií. Zatímco sovětská avantgardní fotografie následovala filmové experimenty Dzigy Vertova, Sergeje Michajloviče Ejzenštejna a dalších tvůrců, v Českoslovenku avantgardní fotografie předcházela avantgardní kinematografii. Architekt Bohuslav Fuchs vydal v Brně vlastním nákladem svou publikaci Masarykův studentský domov s fotografiemi Jaromíra Funkeho a v typografické úpravě Emanuela Hrbka.
1931 3. ledna | Německý grafik Jan Tschichold měl v Praze a o dva dny později v Brně přednášku o fotomontáži. Začala vycházet reprezentativní ročenka Československá fotografie, připravovaná redakční radou Fotografického obzoru včele s Augustinem Škardou. 17.–31. ledna | Na druhé Výstavě moderní fotografie v Aventinské mansardě v Praze opět dominovaly práce avantgardních
V olomouckém nakladatelství Promberger vyšla kniha Rudolfa Paďouka st. Umělecká fotografie a její tvorba, obhajující impresionistický a secesní piktorialismus. 6. října | Jaromír Funke se v Brně seznámil s Lubomírem Linhartem, s nímž později mnohokrát spolupracoval na různých výstavách. Listopad | Alexandr Hackenschmied představil na první přehlídce avantgardních filmů v pražském kině Kotva svůj krátký film Bezúčelná procházka, v němž použil řadu principů z kompozice avantgardních
Jaromír Funke, z cyklu Čas trvá, 1932 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS291390
V České Lípě začal Johann Künstner vydávat čtrnáctideník Der Deutsche Pho tograph, odborný časopis pro německé fotografy a obchodníky s fotopotřebami v Československu; přinášel spolkové zprávy, informace o technických novinkách, o právních otázkách i o fotografické tvorbě. V obrazové příloze publikoval zejména tradiční krajinářské snímky a portréty. Künstner také v letech 1931–1934 vydával ročenku Lichtbildner Kalender. Karel Pižl začal v Praze vydávat a redigovat Fotografický zpravodaj, který po deset let přinášel hlavně informace o novinkách fotografické techniky; v letech 1931–1938 vycházela také jeho německá verze pod názvem Photographische Nachrichten. Květen | Svaz československých klubů fotografů amatérů měl 4445 členů ze 77 fotoklubů (včetně 9 klubů ze Slovenska). Červen | V Československé tiskové k anceláři bylo oficiálně založeno tzv. Obrázkové oddělení. První fotografie založená do archivu zobrazovala Jízdů králů ve Vlčnově. Pavel Altschul, František Illek a Alexandr Paul založili pražskou agenturu Press Photo Service. V Brooklynském institutu umění a vědy (Brooklyn Institute of Arts and Sciences) v New Yorku byla představena výstava Františka Drtikola, později reprízovaná v jiných městech. V Praze vyšla brožura Přemysla Koblice Žánr – fotografie výjevů. Na pražské výstavě Proletářské bydlení, připravené architektonickou sekcí Levé fronty, měly důležité místo fotografie ukazující nuzná obydlí dělníků a nezaměstnaných.
1930–1932
1. září | Jaromír Funke začal externě v yučovat fotografii na Škole uměleckých řemesel a Učňovských školách v Bratislavě. (Pozn.: jiné prameny uvádí datum 1. října.) 27. září – 4. října | V Městské knihovně v Kolíně byla instalována výstava Jaromíra Funkeho s názvem Foto Funke – Kolín ve fotografii. Říjen | V Praze byla založena Film-foto skupina Levé fronty, jejímž vedoucím se stal Lubomír Linhart. Brněnskou Film-foto skupinu vedl architekt František Kalivoda. Podzim | V Českých Budějovicích vznikla avantgardní skupina Linie, která od listopadu vydávala časopis Linie. Časopis vycházel až do roku 1938. Mnozí členové skupiny, například Josef Bartuška, Ada Novák nebo Karel Valter, se zabývali fotografií. 21. listopadu | V Bratislavě vyšlo první číslo časopisu Nová Bratislava. Na pouhých čtyřech číslech tohoto progresivního periodika, se výrazně podíleli i čeští avantgardní tvůrci Jaromír Funke a Zdeněk Rossmann, kteří tehdy učili na Škole uměleckých řemesel v Bratislavě. 8. prosince | V zasedací síni Masarykovy akademie práce v Praze se sešla ustavující schůze Československé společnosti pro fotografii vědeckou a užitou. Jejím před sedou byl zvolen profesor ČVUT v Praze Jaroslav Milabauer.
Česk á fotogr afie v datech
tvůrců Jaromíra Funkeho, Eugena Wiškovského, Alexandra Hackenschmieda, Jiřího Lehovce a dalších. Na rozdíl od první výstavy byly také prezentovány fotomontáže. Fotografický obzor přinesl tvrdou kritiku této expozice.
1932 3.–27. února | Na výstavě Moderní duch ve fotografii (Modern Spirit in Phtography) uspořádané Královskou fotografickou společností Velké Británie (Royal Photographic Society of Great Britain) v Londýně, tvořily práce československých autorů pětinu z vystavených 151 snímků. Vedle Andrého Kertésze, Edwarda Steichena, Man Raye, Lászla Moholy-Nagye či Henriho Cartiera-Bressona tam vystavovali František Drtikol, Jaromír Funke, Jiří Jeníček, Jan Lauschmann, Přemysl Koblic, Josef Sudek a další čeští fotografové. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS291390
1932 Česk á fotogr afie v datech
Jiří Jeníček, Barrandovské terasy, 30. léta
20. února | V Praze zemřel cestovatel a fotograf Enrique Stanko Vráz (*1860). 12. března | Ve 4. (a posledním) čísle časo pisu Nová Bratislava vyšel text Zdeňka Rossmanna Sociofoto a byly reprodukovány fotografie a fotomontáže Jaromíra Funkeho, Maxe Ernsta, Edwarda Westona, Maurice Tabarda a Waltera Peterhanse. Měsíčník Fotografický obzor zvýšil svůj náklad na 7600 výtisků.
Adolf Schneeberger, Portrét Arnošta Pikarta, 1926
10. dubna | Při příležitosti 9. valné hromady SČKFA a 25. výročí založení olomouckého fotoklubu byla v Olomouci otevřena Jubilejní výstava KČFA v Olomouci s 262 fotografiemi od členů řady fotoklub.
13.–20. března | Součástí expozice Film a fotografie na jarních Pražských vzorkových veletrzích byla i výstava SČKFA.
3. května | Na tuberkulózu zemřel kontra basista České filharmonie a jeden z nejprogresivnějších fotoamatérů Arnošt Pikart (*27. 1. 1895).
20.–31. března | Český klub fotografů amatérů uspořádal ve svých klubových místnostech 1. výstavu barevné fotografie v Praze. Karel Šmirous se na ní představil 192 pracemi, především autochromy, Karel Dvořák vystavoval folklórní záběry, Jan Pastejřík mikroskopické autochromy atd.
Karel Teige publikoval v magazínu Žijeme rozsáhlý text O fotomontáži a v 1. Sborníku modernej tvorby užitkovej v Bratislavě stať O úkolech moderní fotografie. Foto grafický obzor využil její recenzi k útokům proti avantgardním tendencím ve fotografické tvorbě.
Člen českobudějovické avantgardní skupiny Linie Josef Bartuška publikoval v časopise Linie (č. 2, s. 4–5) esej Fotogram s reprodukcí vlastního fotogramu.
27. srpna – 11. září | Na Zemském výstavišti v Brně proběhla První celostátní výstava fotografů z povolání. 68 fotografů české, slovenské, německé i maďarské národnosti
100 Ukázka elektronické knihy