98
T. L. Swanová
Sklání se, až se rty téměř dotkne mého ucha. Jeho dech mě pošimrá a začne mi běhat mráz po zádech. „Chtěl bych, aby sis zítra vzala šedou sukni, tu s tím rozparkem.“ Pomalu zpracovávám jeho šeptaná slova. „K tomu takovou bílou hedvábnou halenku a krajkovou podprsenku, kterou pod ni nosíváš.“ No to mě podrž… „A bez punčoch,“ řekne a sevře prsty, kterými mě drží, až mi z toho zatrne v podbřišku. Špičkou jazyka mi olízne ucho. „Chtěl bych, aby sis stáhla vlasy do culíku, abych si ho mohl omotat kolem ruky.“ Představím si, jak to dělá a v jaké jsme u toho pozici, a málem přitom vybuchnu. Jak to dělá? Zvedám k němu pohled. „Ještě něco?“ zašeptám. „Ano.“ Ztěžknou mu víčka, když mi ukazováčkem obkreslí spodní ret. „Chtěl bych, aby sis dnes večer pohrála s vibrátorem.“ Jeho zhrublý hlas na mě působí jak rozbuška, ani jsem netušila, že je něco takového možné. Překvapeně rozevřu oči, když mi prstem mezi rty vklouzne do úst. Přirozeně ho vcucnu a obemknu a on se na mě tak zvláštně zadívá a na tváři se mu zavlní mírný úsměv. „Chtěl bych, aby sis to udělala. Pomalu… důkladně a dlouze.“ Ach… Bože, smiluj se nade mnou. „Proč bych to dělala?“ vymáčknu ze sebe. „Protože až se uděláš, uvidíš před sebou můj obličej.“ Sehne se a olízne mi krk, něžně mě kousne do ucha a já mám pocit, že mě zradí nohy. „Za splněný domácí úkol tě čeká štědrá odměna,“ pošeptá mi do ucha a vlhce mě políbí na krku. V jeho rukách jsem jako loutka. Nedokážu ani předstírat, že tomu vzdoruju… ať už je to cokoliv. Zlehka se svými rty otře o mé, ale pak náhle o krok ustoupí a já kvůli té nečekané ztrátě zakolísám. Celá zadýchaná se na něj podívám. „Udělej domácí úkol, Emily. Uvidíme se zítra.“ Ukázka elektronické knihy, UID: KOS291303