Ihned po svém návratu z Karlových Varů byl četnictvem zatčen i Antonín Schönherr. Při jeho výslechu vedeném velitelem pátrací stanice vrchním strážmistrem Somerauerem v přítomnosti nadporučíka výkonného Oulíka bylo zjištěno, že daleko víc než z touhy po lehkém výdělku peněz byl čin zosnován ve snaze poškodit nenáviděný stát. Stejně tak jako jeho manželka a zaměstnanci byl Antonín Schönherr dodán do vazby okresního soudu ve Vejprtech. Hned následujícího dne byli všichni zatčení četnictvem odděleně eskortováni do vazby ve věznici krajského soudu v Mostě. Následným vyšetřováním mostecké pátrací stanice bylo dokonce zjištěno, že majitelé konkurenční tiskárny, Robert Ritchls a jeho zeť Rudolf Mirsch, oba rovněž německé národnosti, o Schönherrových záměrech věděli, avšak neučinili o tom úřadům povinné oznámení. I oni byli proto udáni krajskému soudu v Mostě. Uvedený trestný čin byl kolektivním výrazem protistátní zaujatosti ze strany osob německé národnosti a zájmu na poškození státu a až ve druhé řadě pokusem o poškození občanů státu a získání majetkového zisku. Všichni zatčení se shodně domnívali, že udání úřadům učinil ze vzteku Alfons Salzer. Nikdo však netušil, že pocházelo od úplně jiné osoby, jejíž totožnost kromě četníka na zkoušku Váši neznal nikdo z četníků ani z pracovníků mosteckého krajského soudu. Ještě před koncem roku 1929 se praporčík Šotola dočkal povýšení do kýžené hodnosti vrchního strážmistra a po úspěšném ukončení roční služby na zkoušku byl Václav Váša přijat do definitivního stavu četnictva a jmenován strážmistrem. Po odsloužení čtyřleté služby, ke které se zavázal při nástupu k četnictvu, strážmistr Váša v roce 1932 požádal služební cestou zemského velitele četnictva v Praze o vydání povolení ke sňatku se svojí milou, s níž měl více než tři roky trvající vážnou známost. Krátce po jejich seznámení se dívka české národnosti tehdy pracující v Schönherrově tiskárně svěřila svému milému Václavovi, toho času četníku na zkoušku, avšak pod příslibem přísné mlčenlivosti, o nepravosti, která se v jejich tiskařském závodě chystá...
96 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS290728
97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS290728
K KONFRONTACE je postavení osob tváří v tvář. Konfrontaci podezřelého s poškozeným nebo se svědky je nutno vykonati pokud možno před dodáním podezřelého k soudu. Ministerstvo spravedlnosti upozornilo, že se často stává, že osoby podezřelé z určitých trestných činů nejsou poškozenými u soudu poznávány, ba dokonce se přihodilo, že poškození s určitostí prohlašují, že představená jim osoba, kterou bezpečnostní úřady jako podezřelou z trestného činu soudu dodaly, není totožná s pachatelem, jehož poškozený viděl. Z tohoto důvodu žádá ministerstvo spravedlnosti, aby četnictvo v takových případech, kde je možno konfrontaci provésti již u úřadu bezpečnostního, tato byla provedena ještě před dodáním zatčeného k soudu tak, aby v případě, že konfrontace dopadne negativně a není zde jiných důkazů k usvědčení zatčeného, tento k soudu dodáván nebyl.
PŘÍKLAD PRVNÍ Velitel třímužové četnické stanice Čelákovice v politickém okrese Brandýs nad Labem vrchní strážmistr Václav Šrajer se ve středu 1. října 1930 krátce před polednem chystal odejíti domů na oběd. Od rána se těšil na manželkou slibované „slepičí hody“, představované slepičí polévkou a slepicí na paprice s moučnými noky. Právě když pan vrchní strážmistr vycházel ze vstupních dveří čelákovických četnických kasáren, málem do něho vrazila mladá dívka, která běžela četnictvu oznámit loupež v záložně, při níž se dokonce střílelo! Člověk ale míní a služba mění. Na četnické stanici byl v tu chvíli přítomen pouze štábní strážmistr Jan Impseil, strážmistr František Velický byl od rána na služební obchůzce po okolních obcích. Oba četníci se chvatně vyzbrojili a vydali se rychlou chůzí na místo činu.
98 Ukázka elektronické knihy