SILVESTR U HÁJKŮ Timy se vrátil před Vánocemi. Hned se sešel s Milanem, šli spolu na pivo. Okamžitě jsem zbystřila a znervózněla. Bylo mi jasné, že potkat se s ním je ve vzduchu. A taky že ano. Hájkovi nás pozvali na Silvestra. Tedy mně osobně volala paní Hájková. Bylo nemožné to odmítnout. Za jiných okolností bych šla tak ráda! Tohle bude trapas. Celou dobu jsem se modlila, ať to vše dobře dopadne. Pozvaní byli i Milanovi rodiče. Asi bude nepravděpodobné, abychom si tam s Timym sami povídali. To mě malinko uklidňovalo. Jenže ono stačí, že se uvidíme. Už tak jsme se s Milanem odcizovali, když uvidím Timyho, bojím se, že to bude konec. Milan koupil nějaké víno, já jsem se v tom nevyznala a stejně jsem to nepila. Stačila mi sklenička lambruska a už jsem to cítila. O občerstvení se staral vždy ten, kdo zval. Já si připravila jen něco pro malou, i když ani to asi u Hájků nebude problém. Zdržovala jsem odjezd, jak se dalo, ale pak už to nešlo a my odjeli slavit. Přivítala nás paní Hájková s malou v náručí. Pozdravili jsme se a šli dál. Byli jsme poslední hosté. Timy se s námi šel hned přivítat. Moc mu to slušelo. Byl ošlehaný větrem, bylo vidět, že se pohyboval poslední týdny v teplých krajích. Jeho pohled mě zasáhl rovnou do srdce. Tušila jsem to. K mému překvapení si ode mě vzal malou a nesl ji rovnou za Nikolkou. Neměla jsem se za koho schovávat. Pozorovala jsem je, jak si hrají a nevěřila vlastním očím. Timy s nimi dováděl, jako by se znali odjakživa. Holčičky výskaly a dorážely na něj. Všichni byli ve svém živlu. Paní Hájková se ke mně přitočila a postrčila mě,
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS290318