DANI WADEOVÁ
se chová jako blázen. Blake stál pořád vedle auta. Opravdu šlo jenom o jedno? Jenom o sex? Pokud se jí dostane ještě víc smíšených signálů, nebude vědět, kterým se řídit. Blakeovi se možná vede podobně. Pokusila se té myšlenky zachytit a trhaně se nadechla. Na okamžik ji ochromilo překvapení. Zažila ve svém životě spoustu naléhavých zdravotních případů… a žádný z nich ji nevyvedl z rovnováhy. To však musela obvykle převzít velení a ležela na ní veškerá zodpovědnost. Neseděla pasivně jenom jako spolujezdec v autě. Přesto na něj neměla takhle vyjet. Blake se o třicet vteřin později usadil za volant. „Omlouvám se, Madison –“ začal. „Za nic se neomlouvej a jeď,“ zavelela Madison. Možná to nebyl nejlepší způsob, jak s ním jednat, ale nedokázala být nápomocná, když stále dokola opakoval, že ji nechce. Chtěla být dobrá osoba a pomáhat mu navzdory všemu ostatnímu. Ale prostě to nedokázala. Splní jenom svou funkci a nad následky se zamyslí později. Až bude mít čas zpracovat své pocity, skutečnost, že se s ním vyspala, a pak se dozvěděla, že má rodinu, o níž jí ani slovem nezmínil. A jak je možné, že má muž jeho věku sourozence, kterého posílají do dětské nemocnice? A je to dítě skutečně jeho sestra? Nebo někdo jiný? Madison si zakázala na něco podobného myslet. Sedí teď v jeho autě. Musí se soustředit na úkol, který ji čeká. Spekulace by jí v ničem nepomohly, jedině by ji ještě víc rozčílily. Madison navedla Blakea do ulic, o kterých věděla, že v nich nebude panovat tak brzy ráno rušný provoz. Výhodou bylo, že ještě nezačaly jezdit školní autobusy. Pozorně ho při tom pozorovala a pátrala po známkách, že není v pořádku, ale jak se zdálo, stačil se během těch třiceti vteřin, co stál vedle auta, uklidnit. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS290015