DANI WADEOVÁ
se chová jako blázen. Blake stál pořád vedle auta. Opravdu šlo jenom o jedno? Jenom o sex? Pokud se jí dostane ještě víc smíšených signálů, nebude vědět, kterým se řídit. Blakeovi se možná vede podobně. Pokusila se té myšlenky zachytit a trhaně se nadechla. Na okamžik ji ochromilo překvapení. Zažila ve svém životě spoustu naléhavých zdravotních případů… a žádný z nich ji nevyvedl z rovnováhy. To však musela obvykle převzít velení a ležela na ní veškerá zodpovědnost. Neseděla pasivně jenom jako spolujezdec v autě. Přesto na něj neměla takhle vyjet. Blake se o třicet vteřin později usadil za volant. „Omlouvám se, Madison –“ začal. „Za nic se neomlouvej a jeď,“ zavelela Madison. Možná to nebyl nejlepší způsob, jak s ním jednat, ale nedokázala být nápomocná, když stále dokola opakoval, že ji nechce. Chtěla být dobrá osoba a pomáhat mu navzdory všemu ostatnímu. Ale prostě to nedokázala. Splní jenom svou funkci a nad následky se zamyslí později. Až bude mít čas zpracovat své pocity, skutečnost, že se s ním vyspala, a pak se dozvěděla, že má rodinu, o níž jí ani slovem nezmínil. A jak je možné, že má muž jeho věku sourozence, kterého posílají do dětské nemocnice? A je to dítě skutečně jeho sestra? Nebo někdo jiný? Madison si zakázala na něco podobného myslet. Sedí teď v jeho autě. Musí se soustředit na úkol, který ji čeká. Spekulace by jí v ničem nepomohly, jedině by ji ještě víc rozčílily. Madison navedla Blakea do ulic, o kterých věděla, že v nich nebude panovat tak brzy ráno rušný provoz. Výhodou bylo, že ještě nezačaly jezdit školní autobusy. Pozorně ho při tom pozorovala a pátrala po známkách, že není v pořádku, ale jak se zdálo, stačil se během těch třiceti vteřin, co stál vedle auta, uklidnit. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS290015
DOKONALÁ PAST
Madison litovala, že nedokáže se stejnou lehkostí uklidnit své podezření. Blake držel na uzdě emoce se stejnou pevností, s jakou svíral volant. Vybíral přesně zatáčky a využíval veškerou řidičskou zkušenost k tomu, aby nezpomalil. „Zavolám otcově hospodyni,“ oznámil, aniž by spustil oči z vozovky. Automatická volba v jeho telefonu vytočila dané číslo, ale na druhém konci okamžitě naskočila hlasová schránka. Blake by nejradši do něčeho praštil, ale neudělal to, protože by kvůli tomu musel přibrzdit. Madison k jeho překvapení nic nenamítla. Nezalapala po dechu, ani se nechytila kliky dveří. Jen tam tiše seděla, spolehlivá a vyrovnaná, a občas vydala pokyn, jakým směrem pokračovat. „Zkusím to ještě jednou.“ I druhý pokus o zastižení otcovy hospodyně skončil v hlasové schránce. Z Blakea se vysypala řada šťavnatých nadávek, která by uvedla do rozpaků i otrlého námořníka. Madison přesto zůstávala zticha. „Kde je?“ zaúpěl Blake. Madison ukázala na vjezd do parkovací garáže a Blake se zručně zasunul na první volné místo. Madison mu pokynula ke vchodu na pohotovost a dovedla ho na příjem. „Musím vidět svou sestru Abigail Boudreauxovou,“ sdělil Blake ošetřovatelce za přepážkou. Samotného ho překvapilo, jak má roztřesený hlas. Jako by místo něj promluvil někdo jiný. Takhle se vůbec neznal, ale nehodlal se tím v tu chvíli zabývat. Ošetřovatelka přikývla a chladně ho požádala o průkaz totožnosti. Její chování bylo v naprostém rozporu s jeho vlastním. Madison se opřela o pult a sledovala, jak ošetřovatelka ťuká do klávesnice počítače. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS290015
DANI WADEOVÁ
„Blake?“ otázala se ošetřovatelka. „Nemůžete se spojit s některým z rodičů a požádat ho, aby přijel?“ „Tak to se jen tak nepoštěstí,“ zamumlal Blake. Ošetřovatelka naštěstí vzhlédla, a tak nemusel svá slova dál vysvětlovat. „Je mi líto, pane, ale nemůžeme pro vás nic udělat.“ Blake strnul. „Jak to myslíte, že pro mě nemůžete nic udělat? Vím, že mou sestru přivezli k vám.“ Madison ho zatahala za rukáv, ale Blake jí nevěnoval pozornost. Byl plně soustředěný na ošetřovatelku, na osobu, která ho mohla nejrychleji dovést k sestře. „Chci vidět svou sestru Abigail Boudreauxovou.“ „Je mi líto, pane, nemůžu vám pomoct.“ Blake byl chvíli přesvědčený, že přeskočí přepážku. Co to má krucinál znamenat? Bylo mu jasné pouze to, že se musí ujistit, jestli je sestra v pořádku. Právě otvíral ústa, aby se rozječel, zasáhla však Madison. „Blakeu,“ pravila tak pevným tónem, že ho utnula. Blake se k ní otočil. „Blakeu,“ zopakovala Madison o něco mírněji. „Dovol mi, abych ti něco vysvětlila.“ Blake probodl ošetřovatelku nepřátelským pohledem a poodešel za Madison o něco stranou. „Nemám čas na plané řeči. Musím vidět sestru.“ „To jsem pochopila,“ opáčila Madison. „Ale problém spočívá v tom, že pokud nejsi výslovně uvedený na seznamu osob, které mají k sestře přístup, neposkytnou ti tady žádné informace. Nesmí tě k ní pustit.“ „Prosím?“ „Jedná se o ochranu soukromí, přesně jak předepisují federálními zákony. Co kdybys zkusil zavolat ještě jednou hospodyni? Nebo možná otci? Nebo matce?“ Blake nechal bez povšimnutí narážku skrývající se 100 Ukázka elektronické knihy