BRONWYN SCOTTOVÁ
náročná rozhodnutí, ale těhotenství pro něj bylo zcela neznámou oblastí. Nebyl zvyklý pociťovat nejistotu, nevědět si rady s řešením nějaké situace. Cam si klekl vedle sofa a pohladil Pavii po vlasech. Je krásná a je jeho. Věří mu, že se o ni a o dítě postará. A on to rozhodně udělá. „Přinesl jsem jablka a sýr, čerstvé mléko, vejce, slaninu, chléb, šunku, máslo a džem,“ šeptal jí v naději, že ji tím probudí. Otevřela oči a potěšeně se usmála. „Toast? Džem? To zní úžasně.“ Člověk by si myslel, že jí právě byly nabídnuty nejjemnější francouzské palačinky se šlehačkou a malinami. Pak povzdychla. „Je mi líto, že jsi to musel zařídit, chtěla jsem si jen trochu odpočinout a jít nakoupit, ale usnula jsem. Jako manželka se neukazuji v nejlepším světle, když musíš jít pro jídlo, zatímco já si tady ležím.“ Cam se k ní naklonil a políbil ji na čelo. „Nosíš pod srdcem naše dítě. Není třeba, aby ses omlouvala. Ani já o sobě nemohu říct, že bych se předvedl jako ideální manžel. Odešel jsem a nechal jsem tě tu samotnou. Bylo ti špatně?“ „Bylo, ale dalo se to zvládnout.“ Pavia se opatrně posadila. „Jsem těhotná, Came. Nejsem invalidní.“ „O těhotenství toho moc nevím. U husarů se s tím často nesetkávám.“ Cam se zasmál, ale nebylo mu až tak do smíchu. Byl zvyklý na to, se vším si vždycky poradit a vždy mít dostatek informací, aby se mohl správně rozhodnout. Ale teď se ocitl na nejisté půdě. Všechno, co věděl o těhotenství, pochytil díky tomu, že Helena, manželka Fortisova bratra 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS289996