CLARE CONNELLYOVÁ
dost. První vzplanutí vášně uhaslo a jeho zájem opadl. Nikdy žádnou ženu tolik nechtěl. Nikdy se neprobouzel s vědomím, že po někom tolik touží. Nikdy ho nestálo tolik úsilí myslet na svou práci a schůzky, které ho čekaly. S Jemimou bylo najednou všechno mnohem těžší. Vlastně skoro nemožné. Zatraceně. Bude muset tvrději pracovat, to je všechno. Všechny aspekty svého života měl jasně rozčleněné. Všechno v jeho životě mělo svoje místo. Žal nad ztrátou matky měl ukrytý hluboko ve svém nitru, kam si jen málokdy dovolil přístup. A stejně na tom byla i bolest z dětství, kterou kdysi cítil kvůli tomu, že nebyl dost dobrý. Touha po Jemimě byla jen další škatulka, která se v jeho životě znenadání objevila. I ji brzy odsune někam do hlubin. Až tenhle týden skončí. Celý den se tím utěšoval, dokud se nevrátil do hotelu, znovu ji neuviděl a jeho nitro nezaplavila nepopsatelná touha, která mu pronikla až do morku kostí. Stála uprostřed kuchyně, která se momentálně spíš podobala místu zkázy. Všude byla spousta kouře, i když byly dveře na balkon otevřené dokořán. Pod lavičkou ležel pytlík s moukou, která z něj byla napůl vysypaná, u nohou měla rozbitou mísu, a když k němu zvedla oči, uvědomil si, jak červené má tváře. „Nic neříkej,“ zašeptala s lítostivým úsměvem na rtech. „Rozhodla ses tady provést nějaké úpravy?“ zeptal se s tázavým výrazem v očích. Vyplázla na něj jazyk a jeho nitro okamžitě zaplavila další vlna vzrušení. „Pro tvoji informaci, tohle ode mě bylo moc hezké gesto,“ zašeptala. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS289995