TŘINÁCTÁ KAPITOLA Slečno Salahová, přijďte prosím okamžitě do mé kanceláře. Kasia zírala na zprávu od děkana Walmsleyho. Už tak přecitlivělý žaludek se jí ještě víc zhoupl. Usrkla čaje a opatrně uzobla suchar, který jí poradil doktor, pak vzala batoh a učebnice, které se chystala vrátit do knihovny. S děkanem Walmsleym si promluví cestou do knihovny. Čekala tento střet přes týden, od chvíle, co se vrátila z Londýna. Mohla se jen modlit, že nebyl v plném rozsahu informován o tom, jak se na té akci chovala neprofesionálně. Byl vzteky bez sebe, když si ji v pondělí ráno zavolal do kanceláře, aby jí sdělil, že mu Alice Evershotová napsala o tom, že sponzor, s nímž se setkala, žádné prostředky neposkytl. Vzhledem k tomu, že tím sponzorem byl Raif, ji to ani trochu nepřekvapilo. Stejně by to stipendium nyní přijmout nemohla, protože by na ni získal páku, jež by mohla vzhledem k jejich osobnímu vztahu představovat značné komplikace. Ne že by měli nějaký osobní vztah, pomyslela si unaveně, když procházela kampusem ke kanceláři
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS289993
V MOCI POUŠTNÍHO BANDITY
děkana Walmsleyho. To jediné, co je nyní spojovalo, bylo jejich dítě. Raif se jí od minulého týdne neozval, za což by měla být ráda. Musel si přečíst její vzkaz a uvědomit si, že by byla příšernou manželkou. Nakonec se jistě rozhodl, že ji kontaktuje, teprve až se dítě narodí. Tak proč je tak zklamaná? Nechtěla se s ním už kvůli manželství dohadovat. Zároveň však nedokázala ignorovat smutek, tu touhu, když se pokaždé probudila v posteli sama po noci plné snů o něm. Možná to bylo tím, že navzdory jejich strašlivé rozepři věděla, že Raif není bez citu – kvůli těm příšernostem, jež zakusil jako dítě, ne navzdory nim. Hrdlo se jí stáhlo lítostí. To jsou jenom těhotenské hormony, Kaz, zase dělají potíže. I kdybys mohla Raifa milovat, on tebe nikdy nebude. Celý život se sám sebe snažil chránit před zranitelností. A jak by mohla existovat láska bez zranitelnosti? Bez ohledu na to, jak je možná citlivý nebo inteligentní, nebo jak moc byl naladěný na její sexuální potřeby. Vyšla schody před budovou z červených cihel, v níž se nacházela děkanova kancelář. Je jen dobře, že to nakonec pochopil – pro tebe a tvoje dítě je to jedině dobře. Přestaň nad tím hloubat. Jakmile se dítě narodí, domluví se, ale bez nepřátelství či hněvu. Teď potřebují pauzu, a proto ho o ni požádala ve svém vzkazu. To, že respektoval její rozhodnutí, bylo pozitivní znamení. Nebyl neústupný, dokázal pochopit její důvody. Chtěla, aby její syn či dcera poznali svého otce, aby s ním byli v kontaktu. 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS289993
HEIDI RICEOVÁ
Samozřejmě že se cítí zranitelně, vyděšeně a osaměle. Bude muset dítě vychovávat sama. A zjistit, jak pokračovat ve své akademické kariéře jako svobodná matka. Stále nesebrala dostatek odvahy, aby zavolala Cat a pověděla jí o tom, co se děje. Vydechla, když vyšla schody, a zamířila chodbou k Walmsleyho kanceláři a špatným zprávám, které očekávala ohledně svého doktorátu. Kdyby se jen neustále necítila tak unaveně – návaly nevolnosti se omezovaly na ráno, díkybohu – ale těhotenství a potíže se spánkem si také vybraly daň na její energii. Posunula si knížky v rukou a zaklepala na dveře děkanovy kanceláře. „Děkane Walmsley, tady Kasia Salahová.“ „Pojďte dál, slečno Salahová,“ ozvala se strohá odpověď. Napřímila se, když zaslechla podráždění ve Walmsleyho hlase. Fajn, to neznělo moc slibně. Jestli ji děkan chce vyhodit z univerzity, bude muset najít jiný způsob, jak získat prostředky. Doktorát, který chtěla získat, byl pro Narábii důležitý. A taky pro ni. Ovšem svrbění nervozity se stalo explozí, jakmile vešla do kanceláře a spatřila muže sedícího před Walmsleyho stolem. Raif. Vstal, vysokou postavu oblečenou ve značkovém obleku. „Slečno Salahová, už bylo na čase, abyste přišla. Pan Khan a já jsme čekali…“ Walmsley začal mluvit, ovšem jeho kárání zaniklo v bušení v Kasiiných uších. Pohledem se vpíjela do Raifa, bolestná touha, kterou se domnívala zkrotit či ovládnout, působila 100 Ukázka elektronické knihy