V dávných dobách se lidem nepochybně jevil svět jako značně nahodilý. Museli mít za to, že ke katastrofám, jako jsou povodně, morové epidemie, zemětřesení či sopečné výbuchy, dochází bez varování či logických důvodů. Primitivní lidé tyto přírodní úkazy přičítali bohům a bohyním, kteří se chovají vrtošivě a nevyzpytatelně. Nedá se předvídat, co udělají, a jedinou nadějí je získat si jejich přízeň různými dary nebo skutky. Mnoho lidí tomu věří tak trochu i dnes a snaží se uzavřít dohodu s osudem. Slibují, že budou lepší a laskavější, když dostanou jedničku při zkoušce nebo udělají řidičák. Postupně si však lidé museli všimnout, že v chování přírody jsou určité pravidelnosti. Tyto pravidelnosti byly nejzřejmější v pohybech nebeských těles po obloze, a tak se začala rozvíjet první věda – astronomie. Před více než třemi sty lety ji Newton postavil na pevný matematický základ a my stále využíváme jeho gravitačního zákona k stanovení pohybu téměř všech nebeských těles. Lidé zjistili, že nejenom astronomické jevy, ale i jiné přírodní úkazy se řídí jasně danými vědeckými zákony. Toto zjištění vedlo k myšlence vědeckého determinismu, kterou snad jako první veřejně vyslovil francouzský vědec Pierre-Simon Laplace. Rád bych vám ocitoval jeho autentické výroky, on však velmi připomíná Prousta v tom, že vytvářel věty mimořádné délky a složitosti. Rozhodl jsem se proto, že budu citát parafrázovat. Laplace 97
Hawking sazba.indd 97
09.03.2021 19:07:47 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS289979