Mytomyly
97
„Výtečně,“ usmál se Aahz. „A kdyby sis chtěl někoho najmout, aby se pral za tebe, kde bys hledal?“ „Na pakelským Bazaru,“ pokrčil pořez rameny. „To vím taky! Ale kde na Bazaru?“ „Aha,“ pochopil konečně klekták, co se po něm chce. „Asi dvacet řad tímhle směrem, pak doprava třicet nebo tak. Tam ložírujou žoldáci.“ „Dvacet, pak třicet,“ opakoval pro jistotu démon. „Díky.“ „Pár drobáků by potěšilo víc než nějaký díky,“ uculil se klekták a natáhl dlaň. „To rozhodně!“ přisvědčil Aahz a otočil se k našemu dobrodinci zády. Ten chvíli čekal, pak zase pokrčil rameny a šel dál. Mohl jsem ho upozornit předem, že Perverti obecně a Aahz zvláště neslynou štědrostí. „Půjdeme dvacet řad tam, pak třicet tam,“ oznámil nám Aahz. „Slyšeli jsme,“ zašklebila se Tanda. „Proč ses ho nezeptal rovnou?“ „Po mým to bylo rychlejší.“ „Fakt?“ nevěřil jsem. „Tak hele. Chceš nás tímhle zvěřincem províst sám?“ „No…“ „Tak laskavě sklapni a nech to na mně, jo?“ Byl jsem zcela svolný s tím, aby nás Aahz vedl. Za prvé měl při kličkování davem co dělat. Za druhé, sám jsem neměl na práci nic jiného než obdivovat všechny divy pakelského Bazaru. Ať jsem dělal, co jsem dělal, pro dvě oči tu toho bylo prostě moc.
Mytolomyly_2021.indd 97
20.04.2021 16:18:06 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS289975
98
Robert Asprin
V jednom stánku se dva Pakelníci handrkovali se slonohlavým tvorem o lebku – přinejmenším si mys lím, že to byla lebka. Jinde dělal Pakelník předváděčku pro smíšenou skupinu zákazníků, z dřevěné krabičky čaroval mračna zelených bublin. Na jednom místě cestu téměř blokoval stánek s prsteny, které vystřelovaly blesky. Mezi předváděčkou a koupěchtivými zájemci se skoro nešlo protáhnout. Aahz a Tanda ale nezpomalili, sebejistě si razili cestu mezi blesky. Jako zázrakem prošli bez úhony. Zaťal jsem zuby, drapl Glípa za ucho a spěchal za nimi. Ani nás si elektrické výboje nenašly. Žádný Pakelník asi nezpůsobí zranění nebo nedopustí, aby v jeho krámě někdo způsobil zranění potenciálnímu zákazníkovi. Dobře to vědět. Bleskometné prsteny mi něco připomněly. Když jsme se s Tandou posledně rozloučili, Aahz jí věnoval prsten, který vystřeloval tepelný paprsek schopný usmažit cíl o velikosti člověka. Správně. Zrovna jsem řekl, že jí ho věnoval. Mohlo by vás napadnout, že to vypovídá o hloubce jeho citů k ní. Já si spíš myslím, že nebyl při smyslech. Ale ten prsten mi to připomnělo a byl jsem zvědavý, co se s ním stalo. Přidal jsem do kroku, stáhl jsem náskok vedoucí dvojice, jenže ta byla zabraná do živého hovoru. Kravál na Bazaru odposlouchávání cizích hovorů nepřeje, ale útržky jsem zachytil. „… slyšela … děsně drahý, ne?“ „… přeperou mnohem víc…“ Přiblížil jsem se ještě víc, abych lépe slyšel. „… si myslíš, že tu nějakýho najdeme?“ zeptala se Tanda.
Mytolomyly_2021.indd 98
20.04.2021 16:18:06 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS289975
Mytomyly
99
„Když je tu tolik putyk? Co jsem slyšel, tady mají hlavní…“ Zbytek diskuse mi unikl. Přes boty mi znenadání přeběhla spleť chapadel vysoká po kolena a vklouzla chlopní do stanu, v patách jí běželi dva hodně zoufalí Pakelníci. Honičku ani následný křik jsem nesledoval, spěchal jsem totiž dohnat Aahze s Tandou. Podle všeho probírali žoldáky a já chtěl slyšet co nejvíc. Jak pro poučení, tak z toho praktického důvodu, že je nejspíš jednou povedu do války. „… najdem? Nemáme moc přesný pokyny.“ „… hračka,“ uklidňoval Tandu Aahz. „Uslyšíme je zpívat.“ „Zpívat?“ Tandě to neštymovalo. „Podle zpěvu se poznají. Taky může za většinu…“ Cestu mi zastoupil Pakelník. Hrdě mi ukázal hrst semínek. S gestem kouzelníka je rozhodil na zem a přímo přede mnou z ní vyskočilo husté černé trní. Paráda. Normálně bych byl u vytržení, ale teď jsem měl naspěch. Neobtěžoval jsem se mu vynadat a rovnou jsem vyletěl, nouze mi dala křídla… nouze a špetka levitace. Trní jsem snadno překonal, na druhé straně se plavně snesl, a Glíp je prakticky rozcupoval, když se jím prohnal. „Glíp?“ podíval se na mě nechápavě. Vyhrabal jsem se z prachu, do nějž mě samým nadšením srazil, a vlepil jsem mu pohlavek. „Příště koukej, kam se valíš!“ Vyplázl dlouhatánský jazyk a olízl mi obličej. Příšerně mu táhlo z tlamy a jazyk za sebou zanechal
Mytolomyly_2021.indd 99
Ukázka elektronické knihy
20.04.2021 16:18:06