mladšímu synovi, když oba bratři stanuli před otcovým trůnem, aby vydali počet ze svých skutků. Hlupáku, kterýs pomáhal, místo abys kladl požadavky. Hlupáku, kterýs poslouchal, místo aby sis vzal, co ti nenáleží. Zbabělče, kterýs neměl dost odvahy neuposlechnout a nesplnit. Kliď se mi z očí! A zlatovlasá princezna se škodolibě usmála a vrhla se do náruče staršímu bratrovi. Ale možná že všechno obrácení začínalo už daleko dřív a že i mravenci sbírali daleko raději rozsypané perly pro toho, kdo jim neuhasil mraveniště. Protože ani oni si příliš nevážili toho, kdo jim pomohl, ale naopak se snažili zavděčit tomu, kdo, jak se jim zdálo, neměl zapotřebí vyslyšet jejich volání o pomoc. A krkavec přinesl ochotně živou vodu tomu, kdo ho neosvobodil z oprátky. A ryba řekla: Nechals mne ležet na suchu, a proto teď pro tebe vylovím prsten. Jestliže ovšem zásady nikdy neplatily, znamenalo to zároveň pro Annu, že právě ve chvíli, kdy se domnívala, že obstála, vlastně vůbec neobstála, protože otázka byla položena docela jinak, a i pokušení pak muselo spočívat v něčem jiném. A když si byla jista, že je nejvěrnější zásadám domu, nejvíc se jim zpronevěřovala, protože ony byly ve skutečnosti jiné. Oč tu pak vlastně šlo? V čem spočívala zkouška? Jaká byla lest nachystaná v předpokoji? To všechno se teď stávalo naprosto nejistým.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS289889