reakci. V emocionální paměti se uchovaly (podmínily) jak obsahy, které kdy způsobily zlost, tak i naše zlostné reakce. Zase jde o to, abychom si obstarali jinou chemii – abychom nebrali zlost tak vážně. Vždyť je to jen amygdala, která nám provádí své kousky! Nejúčinnější terapií je v tomto případě humor. Vždy je na tom lépe ten, kdo se sám sobě dokáže zasmát! Díky sebepozorování a s pomocí správných strategií se můžeme naučit, jak procházet životem s menší zlostí. I když se objeví recidivy, neměli byste se zlobit. Udělejte vždy všechno pro to, abyste získali lepší chemii tady a teď.
Buddhistická psychoterapie Buddhistická terapie směřuje především k uvedení pocitů do souladu, a může tedy poskytnout užitečné metody a instrukce zejména při řešení hněvu. Dalajláma zdůrazňuje, že buddhismus není náboženství, nýbrž věda o mysli. V tomto smyslu je také vedena psychoterapeutická péče. Buddhistická psychoterapie více než kterákoli jiná metoda zaměřuje pozornost na vyváženost pocitů a na to, jak může člověk přestat být jejich hříčkou. Pocity podle ní nemáme vytěsňovat, ale konstruktivně s nimi zacházet. Klíčovým pojmem je zde například bdělá pozornost, která hraje důležitou roli též v tom, jak řešit problémy se ztrátou kontroly. V buddhistické psychoterapii se nerozlišuje mezi pozitivními a negativními pocity, nýbrž mezi prospěšnými a neprospěšnými emocemi. Z pozitivních pocitů, jako je třeba požitek, se snadno může vyvinout něco škodlivého. Tak například přehnané požitky mohou vést k chorobné závislosti. Ani vztek a zlost bychom neměli považovat za cosi ryze negativního. Mohou být například popudem k ukončení nějakého špatného stavu. Také se může stát, že se skutečně musíme ohrazovat nebo bránit. Pocity nemáme potlačovat, máme s nimi 98 Z T R Á T A
KONTROLY
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS289732
zacházet s veškerou pozorností. Odkud pocity přicházejí a jaké mají dlouhodobé účinky? Prospěšné, léčivé emoce bychom měli posilovat, neprospěšné proměňovat. K tomu je nutný trénink a nácvik. Podle buddhistického učení plyne utrpení z „ulpívání“. I ten, kdo „lpí“ na svých úspěších, zažívá z dlouhodobého hlediska utrpení, protože žádný strom neroste do nebe a každý život je určován stoupáním a klesáním. Mnohé psychické problémy, o kterých hovoří naše kniha, se vyznačují tím, že člověk ulpívá na určitém tématu (lne k němu) a zažívá ztrátu kontroly, protože se od tématu nemůže odpoutat. V buddhistickém modu jde o to, aby si člověk uvědomoval vznikání pocitů a obezřetně zacházel se vznikajícími myšlenkami. Zejména musí dbát na to, aby věci dále nevyhrocoval. Pozornost je zde zaměřena na dýchání, aby tak byla odváděna energie, kupříkladu od zlosti. Uvolňuje se napětí v těle, což naznačuje, že člověk lépe zvládá pocity. Tehdy má příležitost, aby bez zlosti hledal lepší řešení. Nová cesta si žádá trénink a možná i doprovod zkušeného terapeuta. Cílem této terapie je uklidnit ducha bdělou pozorností, dýcháním, odpoutáním se, relaxací a meditací. Důležitým poznatkem je ta skutečnost, že všechny své pocity si nevědomě vytváříme sami: svými myšlenkami, postoji a zaměřením. Nešťastní nejsme z okolností, ale z toho, jak je hodnotíme.
V buddhistické filozofii je ústředním bodem vnitřní ušlechtilé jádro, které je v každé živé bytosti. Jeho přítomnost je ostatně dokladem rovnocennosti všech osob, a tedy i každého z nás. Pomocí meditace můžeme s tímto vnitřním jádrem navázat kontakt. Jde o to, abychom udržovali život v rovnováze a znali správnou míru. To si žádá bdělou pozornost. Život se děje tady a teď, takže je normální, když se odchylujeme a scházíme ze střední cesty. Pocity nemáme vytěsňovat, máme je proměňovat v emoce 99 Z T R Á T A
KONTROLY
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS289732
prospěšné pro sebe i pro druhé lidi. Nemáme utíkat před světem, máme být přítomni tady a teď. Jsou k tomu různé pomůcky, které nám pomohou vrátit se vždy do přítomného okamžiku. Můžeme si například vybrat nějaký zvuk z každodenního života, který nám vždy připomene, abychom se orientovali v přítomném okamžiku a soustředili se na „tady a teď“. Může to být úder kostelních hodin, projíždějící vlak, okolo jedoucí auto… Jak je zřejmé, zase jde o to, abychom „vyměnili zámek“. Tím se myslí dát životu jinou strukturu. Cílem je vnitřní mír, štěstí a dobro. Když u nás propuká vztek, nemáme ho dávat hlasitě najevo, ale ani nemáme svůj hněv ignorovat nebo ho vytěsňovat. Je třeba hledat inteligentní řešení problému na střední cestě. Buddhistická psychoterapie na to navrhuje zpomalování reakcí (posvátné pozastavení). Než aby došlo k neuváženým výrokům, je dobré počkat a jednat potom uvážlivě. Mezitím můžeme rozeznat obvyklé, známé mechanismy a způsoby chování, které nejsou nutně vědomé. Toto se nám však začne dařit až po nějaké době cviku. Budhistická terapie rozlišuje mezi nevyhnutelným utrpením a takovým, jemuž se lze vyhnout. Nevyhnutelná je osudová rána, nemoc nebo to, že víme o své smrti. K utrpení, kterému se lze vyhnout, patří všechny úzkosti, obavy a starosti, které si člověk dělá například kvůli vlastní smrti. Důraz je kladen na odstranění zbytečného utrpení.
Nenásilná komunikace Pro mnohé lidi, když v nich kypí vztek, platí: Radši být poražen ve své pravdě než se snažit o chytřejší řešení. Mít pravdu a být v právu, to je hra, která se hraje hlavně v pubertě (leckdy ovšem působí dospělí lidé dojmem, že tuto vývojovou fázi stále ještě nepřekonali). Je normální, když dospívající chtějí dát najevo, že je 100 Z T R Á T A
KONTROLY
Ukázka elektronické knihy