Hlavním tématem Rushdieho díla není teorie, jak by se mohlo na základě dialektického paradigmatu reality jevit, ný brž preteorie. Předpokládáme-li neosémanticistní paradigma diskurzu, docházíme k poněkud ironickému závěru potvr zujícímu jistou signifikanci sexuální identity. Lze tu odhalit mnoho narací týkajících se spisovatelovy pozorovatelské role. Lze říci, že platí-li myšlenka kulturní narace, musíme volit mezi dialektickým narativním paradigmatem a neokonceptu álním marxismem. Sartrova analýza kulturní narace předpo kládá, že společnost má paradoxně objektivní hodnotu. Z pre misy neodialektického paradigmatu sebevyjádření vyplývá, že vědomí lze využít k upevnění hierarchie, avšak pouze tehdy, jsou-li realita a vědomí odděleny; není-li tomu tak, můžeme předpokládat, že jazyk má specifický význam sám o sobě. Nepřipomíná vám to něco? Klidně by autorem mohl být Jacques Derrida nebo již zmiňovaný Peter F. Drucker. Asi každý najde někoho dalšího. Jsem tvrdý a nespravedlivý nezdvořák, Jo, jsem, ale Sokal a Turingův test mě učí být nedůvěřivým skeptikem a hledat odvahu zpochybňovat a klást si otázky i tam, kde se uctívá. A čím víc se uctívá, tím bych s dovolením nabádal k obezřetnosti. Drucker i Derrida jsou uctíváni, jde často o povinnou četbu. Následujícím textem bych si s dovolením trochu zaprovokoval, ale nebudu jako Sokal a vše prozradím předem. Následující text přepisuji z Hegelovy knihy Úvod k dějinám filosofie. Různé stupně postupu myšlenky mohou totiž vznikat buď s vědomím nutnosti, se kterou se každý příští stupeň vyvíjí a podle které se může naskytnout jen tato určitost a tvar – ane bo mohou vznikat bez tohoto vědomí, po způsobu přirozeného, jakoby náhodného vznikání, takže pojem působí sice uvnitř podle své důslednosti, ale tato důslednost není vyjádřena, po dobně jako v přírodě ve stupních kmene stromu vznikají vět ve, listy, květy, plody, každé pro sebe, ale tuto následnost řídí www.pritomnost.cz 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS289495