96
/
LOGOPEDIE
5. psychologické vy etøení (vy etøení intelektu, projektivní metody, které nevy adují verbální odpovìdi, vy etøení specifických poruch), 6. logopedické vy etøení (kresba, zpùsob navázání kontaktu projevy negativismu, projevy lhostejnosti, hnìvu apod., oèní kontakt, zvídavost, verbální projevy, neverbální projevy, reakce na úsilí o komunikaci, atraktivní témata pro dítì, reakce na chybné øe ení v hrách, reakce rodièù apod.), 7. dal í odborná vy etøení (neurologické, elektroencefalografické, foniatrické, otorinolaryngologické apod.), 8. získané informace je vhodné doplnit o údaje ze koly, proto e jde o prostøedí, kde se mutismus nejèastìji projevuje (rodièe pøitom nemusí být o objektivní situaci dostateènì informováni nebo informace podávají zkreslenì). Pøesto e mutismus zasahuje pøevá nì schopnost verbálního vyjadøování, je chápán spí e jako psychická porucha. U elektivního mutismu je v dy indikována systematická (vìt inou dlouhodobá) psychoterapie, optimální bývá kombinace psychoterapie rodinné, individuální a dle mo ností i skupinové. Psychoterapie by mìla pokraèovat i po pøekonání vlastního mutismu s cílem dosáhnout vyvá enìj ího osobnostního vývoje dítìte. Mutistické dítì vy aduje týmový pøístup. Prvotní je v dy lékaøské o etøení psychiatrické, pedopsychiatrické, foniatrické, pøípadnì neurologické. V terapeutickém týmu by nemìl chybìt logoped a rodièe dítìte i pedagogové mateøské èi základní koly, kterou dítì nav tìvuje. Terapie mutismu i elektivního mutismu je zdlouhavá a nároèná na trpìlivost: n n n
foniatr vylouèí organický podklad a vybaví hlas, psycholog pøi terapii odstraní pøíèinu, logoped navá e na foniatrické metody, vytvoøený hlas vyu ije k tvorbì hlásek, slabik, slov, vìt. Pro pøístup k dítìti, u nìho se vyskytuje mutismus, lze rodièùm i terapeutùm doporuèit tyto rady: n
vyhýbat se následujícím situacím o pøemlouvat a nutit dítì k øeèovému projevu, o sna it se s dítìtem nalézt logické vysvìtlení mutismu, o trestat dítì za absenci øeèového projevu, obviòovat je, o izolovat èi ignorovat dítì, o pøíli si v ímat dítìte, kdy se sna í komunikovat,
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS289423
KATEGORIE NARU ENÉ KOMUNIKAÈNÍ SCHOPNOSTI /
n
97
na co se zamìøit o neobviòovat dítì, ale dívat se na problém jako na mo nost udìlat v ivotì dítìte zmìnu, o jednat s dítìtem jako s rovnocenným partnerem, o jednat s dítìtem jako s ostatními dìtmi, o dovolit dítìti pou ívat jakýkoli zpùsob mo né komunikace (ale v dy se sna it podnìcovat k vy í úrovni), o zachovat trpìlivost a klid, o nechat svoji frustraci stát se kontraproduktivní, vìdìt, e celý proces mù e být dlouhodobý (mù e trvat est mìsícù a dva roky i více), o vìdìt, e terapie je èasto popisována jako slo itá , o pou ívat sociálnì-pragmatickou hierarchii pøi vybírání cílù, o klást dùraz na sociální interakci zvy ovat úroveò nároènosti, o nikdy se nevzdávat.
Do mateøské koly nastoupil pìtiletý Jirka, plakal, s uèitelkami i dìtmi nekomunikoval. Matka uèitelkám sdìlila, e v domácím prostøedí mluví, a pøivykne novému prostøedí mateøské koly, zaène mluvit. Dle ní je uzavøený, samotáøský. Pláèe, kdy má být na náv tìvì u prarodièù, nakonec se v dy zklidní a je s babièkou a dìdeèkem kamarád. Uèitelky oèekávaly, e Honzíka zaujme dìní ve tøídì, hry s dìtmi, on v ak neodpovídal na otázky, sedìl smutnì v koutku, odmítal si hrát s dìtmi, pouze nìkolikrát vstal a postavil vì z kostek. Nikdy v ak nezaznamenaly verbální projev, nezapojil se s ostatními do zpìvu, recitace apod. Asi po esti týdnech se matka svìøila øeditelce mateøské koly se situací v rodinì: s man elem se rozvádí, doma panuje napìtí, neklid, výjimkou nejsou man elské hádky v pøítomnosti chlapce. Matka se sama cítí velmi unavená, nemù e spát, obtí nì se soustøedí na práci, na dítì èasto bezdùvodnì køièí. Po dohodì s øeditelkou matka nav tívila pediatra a ten doporuèil psychologické vy etøení. Psycholog matce vysvìtlil, proè chlapec nemluví, pokusil se objasnit pøíèiny jeho poruchy a navrhl øe ení vzniklé situace. Bylo doporuèeno zahájení psychoterapie nejen u chlapce, ale i u matky, nebo bez pomoci by se její potí e stupòovaly. O vhodném pøístupu k chlapci byli informováni i pedagogové v mateøské kole. Úspìch a zlep ení v komunikaci s uèitelkami i dìtmi bylo mo né zaznamenat asi po ètyøech mìsících terapie.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS289423
98
/
LOGOPEDIE
Shrnutí n n
n
n
n
n
Mutismus pøedstavuje hranièní problematiku mezi rùznými vìdními obory psychiatrií, psychologií, foniatrií, logopedií, pøípadnì dal ími. Mutismus znamená onìmìní, jedná se o nepøítomnost nebo ztrátu øeèových projevù, která není podmínìna organickým po kozením centrálního nervového systému. V souèasnosti MKN-10 a Diagnostický a statistický manuál Americké psychiatrické asociace hovoøí pouze o jedné formì mutismu o elektivním mutismu. Elektivní mutismus se nejèastìji vyskytuje u dìtí pøed kolního a mlad ího kolního vìku, u dospìlých osob bývá symptomem urèitých syndromù. Pøesto e mutismus zasahuje pøevá nì schopnost verbálního vyjadøování, je chápán spí e jako psychická porucha, u ní je indikována systematická psychoterapie. Mutistické dítì vy aduje týmový pøístup tým odborníkù tvoøí psychiatr, pedopsychiatr, foniatr, psycholog, logoped, rodièe dítìte i uèitelé.
LITERATURA Beidel D. C.: Social anxiety disorder: etiology and early clinical presentation. J. Clin. Psychiatry 1998. Dvoøák, J.: Logopedický slovník. Terminologický a výkladový. ïár nad Sázavou, Logopaedia clinica 2001. Peèeòák, J.: Diagnostika mutismu. In: Lechta, V. a kol.: Diagnostika naru ené komunikaèní schopnosti. Praha, Portál 2003. Schum, R.: Selektive mutism. Paper presented at the meeting of the American Serech-language-Hearing Association. New Orleans, LA, 2001. Svobodová, M. (Ed.), Krejèíøová, D., Vágnerová, M.: Psychodiagnostika dìtí a dospívajících. Praha, Portál 2001. Øíèan, P., Krejèíøová, D. a kol.: Dìtská klinická psychologie. Praha, Grada 1997. Zvolský, P. a kol.: Speciální psychiatrie. Praha, Nakladatelství Karolinum 2003.
Ukázka elektronické knihy