To se také díky vrstevnatosti (viz kapitolu 3.1) dařilo jen omezeně. Během 14. století se však podařilo zdokonalit technologii výroby plechu tak, že se vyráběly použitelné pláty o váze 3–4 kg, což bylo dostačující na vykování velkého basinetu z jednoho kusu (viz postup výroby basinetu). Po celé 15. století se všechny přilby kovaly z jednoho kusu plechu. S příchodem nových typů v 16. století se začaly některé přilby (například burgonety, moriony či šturmhauby a pozdější typy) kovat ze dvou polovin. Obě poloviny byly pravděpodobně vytvarovány na jakémsi kopytu, sesazeny a spojeny nýty, ale hlavně byly do sebe podél celého hřebenu zapertlovány (obrázek 4.65). Souběžně se však pro náročnou klientelu všechny tyto typy přileb vyráběly i z jednoho kusu.
Ukázka výroby basinetu s tzv. psím čenichem Na sérii fotografií můžeme vidět názorný postup výroby přilby, jaká se běžně používala na přelomu 14. a 15. století. Repliku vyrobil mistr Jiří Klepač z Mělníka, na její výrobu byla z větší části aplikována technika stahování popsaná v kapitole 4.2. 1 | Ohřev a počátek stahování od vrchlíku dolů.
1
Obr. 4.65 Ukázka spoje dvou polovin přilby na téměř dokončené replice italského burgonetu (borgonota) z roku 1590; patrný je spoj na kšiltu (viz také obrázek 4.26 na straně 71) a dále spojení tzv. zapertlováním na vrcholu hřebene.
2
3
2 | Stažený tvar po dokončení běhu. 3 | Nahrubo vykovaný tvar zvonu. 4 | Výroba hledí, opět technikou stahování. 5 | Nahrubo vykované hledí.
4
5
7
8
6
6 | Zvon i hledí zkompletované. 7 | Vrchní pohled: tvar psího nosu a průzoru. 8 | Hotový a zkompletovaný basinet. 9 | Detail pantu: odnímatelné hledí se závlačkou.
9
98 | P l a t n é ř s t v í Ukázka elektronické knihy, UID: KOS289416