Mzdové účetnictví 2021
Z výše uvedené textové části i ze zkušeností v praxi vyplývá, že řešení problematiky svátků patří v práci mzdových účetních k nejsložitějším pracovním činnostem. Pro usnadnění orientace v naznačeném okruhu odborných otázek je třeba se seznámit se strukturou fondu pracovní doby, která je uvedena v tzv. plánovacím kalendáři, běžně dostupném v prodeji. Lze v něm rozlišit: ■ ■ ■ ■ ■ ■
pracovní dny; dny pracovního volna; dny pracovního klidu; svátky (rovněž i svátky, které připadnou na jinak obvyklý pracovní den); fond pracovní doby; fond pracovní doby včetně placených svátků.
Za fond pracovní doby se označuje doba (počet dní, resp. počet hodin), stanovená pro příslušný měsíc od pondělí do pátku, kromě dní, na které připadá svátek. Za fond pracovní doby včetně placených svátků se označuje doba (počet dní, resp. počet hodin), stanovená pro příslušný měsíc ve dnech od pondělí do pátku bez ohledu na to, zda na tyto dny připadl svátek či nikoliv. Svátky připadající na soboty a neděle do fondu pracovní doby nepatří. Fond pracovní doby v roce 2021 vychází z denní pracovní doby 8 hodin a z týdenní pracovní doby 40 hodin, navazující na platnou úpravu ZP (viz kapitola 2). Pro rok 2021 je fond pracovní doby a fond pracovní doby včetně placených svátků (údaje uvedeny v závorce) stanoven pro jednotlivé měsíce takto: Tab. 3.1 Fond pracovní doby (fond pracovní doby včetně placených svátků) v roce 2021 Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Celkem
Počet hodin 160 (168) 160 (160) 184 (184) 160 (176) 168 (168) 176 (176) 160 (176) 176 (176) 168 (176) 160 (168) 168 (176) 176 (184) 2 016 (2 088)
Fond pracovní doby v roce 2021 tedy činí 252 dní, tj. 2 016 hodin, při pracovní době 8 hodin denně, fond pracovní doby včetně placených svátků pak 261 dní a 2 088 hodin. Placených svátků je 9 dní. Stěžejním rozlišovacím hlediskem pro správný výpočet mezd za svátky je skutečnost, zda zaměstnanec ve svátek pracoval, či nepracoval v důsledku svátku. V případě, že pracoval, přísluší mu mzda ve výši, kterou by dostal, kdyby tutéž práci vykonával
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS289407
Mzdová problematika
ve všední, tudíž obvyklý pracovní den, a navíc mu náleží náhradní volno obdobně jako u přesčasové práce, tj. za 1 hodinu práce ve svátek 1 hodinu náhradního volna. Toto volno musí zaměstnavatel poskytnout nejdéle do konce 3. kalendářního měsíce, který následuje po výkonu práce ve svátek6. Za dobu čerpání náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě ve výši 100 % místo náhradního volna s tím, že přednost má náhradní volno7. Uváděný způsob odměňování práce ve svátek platí shodně ve všech případech, kdy za městnanec ve svátek pracoval, bez ohledu na skutečnost, zda svátek připadl na sobotu, neděli nebo všední den. V případech, kdy zaměstnanec ve svátek nepracoval, jsou pro řešení mzdové situace rozhodné pouze ty svátky, které připadají na jeho obvyklý pracovní den. To proto, že svátky připadající na sobotu a neděli nehrají v daném směru žádnou důležitou úlohu, což je zřejmé z vymezení fondu pracovní doby (sobota a neděle nejsou do tohoto fondu zahrnuty). Při posuzování okolnosti, zda zaměstnanci náleží náhrada mzdy za svátek připadající na obvyklý pracovní den, či nikoliv, je rozhodující skutečnost, zda zaměstnanci v důsledku svátku ušla mzda, či nikoliv. Tento problém se často vysvětluje na příkladu rozdílného způsobu kvantifikace mzdy při srovnání zaměstnanců odměňovaných formou měsíčních platů (této skupině v důsledku svátku žádná mzda neušla) a zaměstnanců s hodinovou mzdou (této skupině pracovníků ušla mzda, neboť odpracovali méně hodin). U zaměstnanců odměňovaných formou hodinové mzdy je celková mzda přímo závislá na počtu odpracovaných hodin. Připadne-li svátek na obvyklý pracovní den, zaměstnanec odpracuje v pracovní dny o určitý počet hodin méně. Zaměstnanci tedy v důsledku svátku připadajícího na všední den ušla mzda, a proto mu zcela oprávněně za počet hodin připadajících na tento svátek náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku. Zaměstnancům odměňovaným formou měsíčního platu se v případě odpracování celého fondu pracovní doby, ať činí v konkrétním měsíci 152 hodin, 160 hodin, 168 hodin, 176 hodin či má jiný rozsah, přiznává konstantní výše měsíčního platu. To znamená, že výše platu není na fondu pracovní doby závislá. Není tudíž závislá ani na tom, zda fond pracovní doby zahrnuje i svátek připadající na pracovní den. Při kvantifikaci mzdového nároku zaměstnance se v posledně uváděném případě svátek považuje za součást odpracované doby a připadá na něj i odpovídající část fixního měsíčního platu. Nepovažuje se však za skutečně odpracovaný ve smyslu nároku na příplatek za svátek. Zaměstnanci odměňovanému formou měsíčního platu v důsledku svátku připadajícího na všední den žádná mzda neujde, není mu co nahrazovat a nevzniká mu zcela objektivně nárok na náhradu mzdy.
6
7
Zaměstnavatel si může v kolektivní smlouvě nebo ve vnitropodnikovém předpise stanovit podle své konkrétní potřeby a ekonomických možností vyšší sazbu příplatku za práci ve svátek, a to buď jednotně pro všechna pracoviště podniku, nebo diferencovaně podle jednotlivých pracovišť či směn, nebo podle toho, zda jde o svátek připadající na všední den, sobotu či neděli. Příplatek může poskytnout zaměstnavatel až po dohodě se zaměstnancem.
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS289407
Mzdové účetnictví 2021
U domáckých zaměstnanců se za odpracovanou hodinu považuje hodina práce podle normy spotřeby práce stanovené zaměstnavatelem.
Příklad (3/3) Kalendářní měsíc má fond pracovní doby včetně placených svátků 168 hodin, z čehož 16 hodin připadá na 2 svátky v pracovní dny. Zaměstnanec má základní měsíční mzdu 22 800 Kč a průměrný hodinový výdělek 140,50 Kč. V tomto měsíci odpracoval stano venou pracovní dobu včetně obou svátků (152 hodin + 16 hodin svátky). Zaměstnavatel se se zaměstnancem dohodl na poskytnutí náhrady k dosažené mzdě ve výši 100 % místo náhradního volna. Vypočítejte celkový mzdový nárok zaměstnance. Řešení Základní mzda Příplatek za práci ve svátek (§ 115 odst. 2 ZP) = (140,50 : 100) × 100 × 16 Mzda včetně příplatku za práci ve svátek
=
22 800 Kč
= =
2 248 Kč 25 048 Kč
Příklad (3/4) Kalendářní měsíc má fond pracovní doby včetně placených svátků 168 hodin, z čehož 8 hodin činí svátek připadající na obvyklý pracovní den. Zaměstnanec má základní měsíční mzdu 23 100 Kč a průměrný hodinový výdělek 142,12 Kč. V tomto měsíci odpracoval 160 hodin včetně svátku (tj. 152 hodin + 8 hodin). Za práci ve svátek čerpal náhradní volno v rozsahu 8 hodin. Řešení Základní mzda = (23 100 : 168) × 160 Náhrada mzdy při čerpání náhradního volna (§ 115 odst. 1 ZP) = = 142,12 × 8 Mzda včetně mzdy za práci ve svátek
=
22 000 Kč
= =
1 137 Kč 23 137 Kč
Příklad (3/5) Kalendářní měsíc má fond pracovní doby včetně placených svátků 184 hodin, z něhož 8 hodin činí svátek připadající na obvyklý pracovní den. Zaměstnanec má stanovenu základní hodinovou mzdu 99 Kč a průměrný hodinový výdělek 101,99 Kč. V tomto měsíci odpracoval 176 hodin, přičemž ve svátek nepracoval. Řešení Základní mzda = 176 hodin × 99 Kč/hod. Náhrada mzdy za svátek (§ 115 odst. 3 ZP)= 101,99 Kč × 8 hodin Mzda včetně náhrady mzdy za svátek
100
Ukázka elektronické knihy
= = =
17 424 Kč 816 Kč 18 240 Kč