„Taky že miluju.“ „A on miluje tebe?“ „Tvrdil to.“ „Myslíš, že jde milovat dvě ženy zároveň?“ „Ano. Copak právě proto Mark neudělal to, co udělal? Myslíš, že také miluje Francine?“ Lorelei se celá nahrbila. Přemýšlela o její otázce. „Kdyby ji miloval, měla bych lehčí rozhodování. Pak bych ho musela opustit. Jenže on tvrdí, že ji nemiluje. Prý miluje mě a chce naše manželství udržet.“ „A ty mu nevěříš?“ „Já jsem nikdy nevěřila slovům. Jedině podle činů poznáš, co si dotyčný doopravdy myslí a co cítí. A jeho činy naznačují spíš opak.“ „Moc nerada to říkám, protože nechci, abys měla dojem, že umenšuju to, co jsem provedla – nebo co provedl Mark –, ale je možné, že zkrátka udělal chybu. Střetl se najednou s něčím, co… co ho na okamžik převálcovalo. Tak jsem to alespoň cítila já.“ „A jak krátký je ten okamžik? Toť otázka. Stalo se to jen jednou? Nebo víckrát?“ Reagan bylo Lorelei moc líto. Sama se nacházela v nové zvláštní situaci – o někom uvažovala jako o sourozenci. Přitom vyrostla naprosto bez sourozenců, a teď má zničehonic dvě sestry a chce s nimi navázat kontakt a myslí to vážně. Sice všechny přišly o sesterství ve svém dětství, a teď to je tudíž mnohem obtížnější a rozpačitější, ale za snahu to stojí. „Řekl ti to?“ „Tvrdí, že šlo o ojedinělý incident, ale teď, když znám pravdu, si najednou vybavuju další věci – různé poznámky, chvilky, kdy byli oba pryč a nebrali telefon a podobně. Což všechno dohromady naznačuje, že vztah po nějakou dobu probíhal. Minimálně měsíc.“ „Takže on pořád lže.“ „Asi jo.“ 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS289111