Kdy by se dítě očkovat nemělo: • Samozřejmě tehdy, je-li nemocné nebo v inkubační době nemoci, což se nedá vždy zjistit. Lékař musí spoléhat na informace rodičů o změnách chování dítěte, které ho mohou upozornit na začátek nemoci, jež se brzy plně rozvine. I běžná lehká viróza, při které je dítě bez teploty, může být překážkou očkování. Po horečnatém onemocnění by se dítě nemělo očkovat minimálně do dvou týdnů po úplném vyléčení. • Jestliže po předchozím očkování došlo k mimořádně závažné reakci se zhoršením celkového stavu dítěte nebo k těžké alergické reakci. • Pokud dítě užívá léky, které snižují jeho obranyschopnost nebo jde-li o dítě s prokázanou poruchou obranyschopnosti. O vhodnosti očkování takového dítěte rozhoduje imunolog nebo očkovací centrum.
Co by měli rodiče udělat před očkováním Sledovat zdravotní stav dítěte alespoň po dobu tří dnů před očkováním a stavy, jako jsou zvýšená teplota, kašel, vyrážka, alergie, štípnutí hmyzem, bolesti hlavy, kloubů, průjem, nechutenství – a každý z těchto projevů oznámit lékaři před vakcinací. Nelze podceňovat jakoukoli změnu chování dítěte před očkováním. Rodiče by měli sledovat i spánek dítěte před dnem očkování.
O čem by měli rodiče informovat lékaře Jaké léky dítě užívá, zda mělo dítě reakci na předchozí očkování a zda některý z členů rodiny, s nímž bylo dítě v kontaktu poslední tři týdny před očkováním, nebyl nemocen.
Co by rodiče měli udělat po očkování Po očkování by nemělo být dítě po dobu 2–7 dnů vystaveno větší fyzické námaze ani slunění. Lehké místní reakce v místě vpichu, jako je otok, zarudnutí nebo bolest, se mohou zmírnit studeným obkladem, případně je možné jednorázově dítěti podat paracetamol nebo ibuprofen. I když se otok nijak neléčí, samovolně odezní. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS289077
Ještě několik rad pro rodiče 1. Nezapomeňte s sebou očkovací průkaz. Je dobře mít ho při každé návštěvě u lékaře. 2. I když k žádné reakci po očkování nedojde, dítě může být plačtivé, lítostivé a bude vyžadovat, abyste mu věnovali větší péči. Vyhraďte si na to dostatek času. 3. Samotné očkování trvá pár minut, ale po něm ještě chvíli vyčkejte (doporučuje se až třicet minut), kdyby se objevila reakce (alergické reakce jsou extrémně vzácné, ale zcela je vyloučit nelze). 4. Dbejte rad a doporučení pediatra, který dítě očkuje. Nenechte se odradit těmi, kteří očkování zpochybňují (obvykle jsou to ti, kdo sami minimálně základní očkování mají, jsou tedy chráněni a z jejich pohledu je pak snadné zpochybňovat závažnost nemocí, které sami neprodělali a díky vakcinaci ani neprodělají).
Bezpečnost vakcín je celosvětově velmi pečlivě sledována Očkovací látky jsou ve skutečnosti velmi bezpečné. Dohled nad vývojem vakcín v Evropě zajišťuje Evropská léková agentura, která dohlíží na to, aby před uvedením vakcíny do praxe byly provedeny dostatečně rozsáhlé klinické studie. Výsledky studií vyhodnocuje, posuzuje účinnost a bezpečnost a teprve na základě těchto dat svolí k registraci vakcíny. Při používání očkovacích látek v praxi se dále sledují závažné nežádoucí reakce, tak, aby a při jejich výskytu bylo očkování případně zastaveno.
Jiná efektivnější ochrana před nakažlivými nemocemi není Očkování je vysoce efektivní způsob ochrany jedince před infekčními nemocemi (před těmi, proti nimž existuje vakcína). Není žádná jiná účinnější cesta. Je vpravdě hřích ji nevyužít. Očkovací látka nemůže u zdravých jedinců vyvolat onemocnění, proti kterému má chránit. Žádná očkovací látka neobsahuje aktivní virus nebo bakterii. Většina očkovacích látek obsahuje jen velmi malé části patogenů, a to ještě v oslabené formě. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS289077
Bezpečně a účinně očkovat znamená aplikovat vakcínu správně ve správnou dobu s ohledem na dlouhodobý i aktuální stav očkovaného jedince. To je v rukou dětského lékaře, který zná dítě a jeho anamnézu a je v problematice očkování proškolen. Rozhodnutí o správné době očkování závisí i na informaci od rodičů, ti znají své dítě nejlépe a umí rozeznat drobné změny jeho chování, které mohou signalizovat začátek nemoci, pro niž by bylo lépe očkování odložit.
Otázky a nejasnosti, dohady a mýty kolem očkování Co to je kolektivní ochrana
Při dostatečné proočkovanosti populace je ztížen přenos nemoci na jedince, kteří ještě nejsou nebo nemohou být očkováni, ať už pro svůj věk nebo pro závažné chronické onemocnění či alergii na složku vakcíny. Je-li tedy velká většina jedinců v populaci díky očkování proti nemoci imunní, nemůže se nemoc mezi nimi šířit. Na tom pak profitují ti, kteří z objektivních důvodů očkováni být nemohou. Aby tato kolektivní imunita fungovala, musí být proočkovanost vysoká, optimálně více než 95%. Není-li tomu tak, dochází k epidemiím.
Jak je to s hliníkem, autismem, rtutí a jinými látkami přidanými do vakcín Hliník ve vakcínách je častým terčem odmítačů očkování. Poukazují na jeho nebezpečnost, možný vztah k autismu atp. Realita však je taková, že obsah hliníku v očkovacích látkách je dnes mnohonásobně nižší než v minulosti. Hliník je obsažen v mateřském i umělém mléce i v příkrmech. Během prvních šesti měsíců přijímá dítě z mateřského mléka více hliníku než z vakcín. Denní dávka hliníku až do množství 2 mg/kg hmotnosti na den je dle vědeckých studií považována za minimálně rizikovou. Dostupné farmakokinetické modely ukazují, že množství hliníku z jakékoli vakcíny této hranice nedosahuje. V průběhu prvních šesti měsíců života přijímá dítě z vakcín 3–4 mg hliníku. Ve stejném období přijme trojnásobné množství z mateřského mléka a z umělé výživy. K obsahu hliníku ve vakcínách je nutné dodat, že neexistují žádné relevantní vědecké důkazy, ze kterých by vyplývalo, že by hliník ve vakcínách oslaboval imunitní odpověď, a nejsou ani důkazy o tom, že by způsoboval astma, alergie či autismus. Mýtus o souvislosti mezi autismem a očkováním vznikl na základě záměrně chybné studie britského lékaře Dr. Andrewa Wakefielda z roku 100
Ukázka elektronické knihy