BRONWYN SCOTTOVÁ
předjel před dům s bryčkou. Její zájem si vyložil jako další dobré znamení. Kdyby považovala dovoz zvířat za špatnou investici, stěží by si je chtěla prohlédnout. „Mám dost pastvin pro sedmdesát pět kusů alpak,“ vysvětloval jí během jízdy. „Na pět zvířat počítám jeden akr. Když to půjde dobře, mohu uvolnit další půdu.“ „Sedmdesát pět?“ V jejím hlase bylo patrné překvapení. „Není to trochu příliš ambiciózní?“ Conall pokrčil rameny a snažil se potlačit sílící znepokojení. „To sotva. Alpaky se stříhají každé dva roky, takže jsem plánoval, že by se moje stádo stříhalo střídavě, což by zajistilo dostatek vlny každý rok. Jinak by produkce vlněných výrobků nebyla stabilní. Jeden rok bych vlnu měl a další nikoli.“ Zamračil se, jak si nad tímto problémem lámal hlavu. „Ale myslím, že i to by šlo. Přádelna by dokázala používat střídavě vlnu získanou každý druhý rok.“ „Ale zisk by nebyl tak velký,“ doplnila Sofia místo něj. „Se sedmdesáti pěti alpakami dokážete dosáhnout zisku už v prvním roce.“ Conall kývl. Ulevilo se mu, že jeho strategii považovala za vhodnou. Nicméně věděl, že ji žádá o velkou částku, a riziko, které chce podstoupit, je velké. Blížili se k loukám a Conall zastavil. „Statek má pět pastvin, které nám zůstaly po několika nájemcích, kteří se přestěhovali za lepším, abych tak řekl.“ Nervózně se zasmál. „Můžeme na nich lamy při pastvě střídat. Budou mít spoustu trávy na krmení a k tomu jako doplněk seno a obilí.“ 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS288619
MANŽELSTVÍ S VIKOMTEM
Jeho sen byl už na dosah, téměř se ho mohl dotknout. Zklamání by pro něho mělo zničující dopad v řadě směrů. Vsadil všechno na jedinou kartu. Měl takové pocity i jeho otec? Cítil nadšení z vyhlídky na úspěch smíšené se svíravým strachem z možného selhání? Ale pak všechny jeho plány postupně ztroskotaly, znovu a znovu, a s každým z dalších jeho neúspěchů se rodinné jmění ztenčovalo. Mnohokrát ho napadlo, zda otec začínal jako on. Riskantním podnikem, o němž nepochyboval, že se mu vyplatí. Jenže se nikdy nevyplatil. Místo toho bylo nutné hledat další investici, další půjčku a pak další. Conall zaťal ruce a snažil se potlačit paniku a strach, které nyní tak často provázely všechny jeho úvahy o otci. On ale není jako jeho otec. Všechno si důkladně promyslel. Toto je sázka na jistotu. Doufal, že ho Sofia neprokoukla, že uvěřila jeho pečlivě připravené šarádě a nepochybuje o jeho finanční solventnosti. Udělali všechno, co bylo v jejich silách, aby předvedli Everard Hall v tom nejlepším světle. Bude to stačit? Sofia se na něho usmála. V očích měla zadumaný výraz. Přemýšlela a podle toho, co si přečetla a co viděla, zvažovala pozitiva i negativa, náklady i výnosy. „Pomozte mi dolů. Chci se projít a při tom mi můžete povídat o alpakách. Dají se využít jen pro vlnu?“ „Myslíte na to, jak doplnit náš příjem?“ Conall obešel bryčku a pomohl jí vystoupit. V jeho pažích byla lehká jako pírko. Ucítil závan bazalky a tymiánu z jejího mýdla, vůni jemnou a působivou, ale nikoli květinově vtíravou, jakou používaly ostatní vznešené dámy. Tato vůně patřila výhradně jen k ní. „Dá se využít jejich mléko, které se podobá velbloudímu.“ 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS288619
BRONWYN SCOTTOVÁ
Conall jí nabídl rámě a pustili se vlhkou trávou na louku. „Mám přítele Suttona Keynese, s nímž si dopisuji. Má malou mlékárnu, kde velbloudí mléko zpracovává. To mléko je moc dobré pro mladé plnokrevníky. Mléko alpak je podobné, a tak bychom ho mohli dodávat dostihovým stájím. Jakmile budeme mít zavedené stádo, můžeme je chovat a prodávat dál případným zájemcům.“ Zarazil se a podíval se na ni. Vědomě použil množné číslo, protože předpokládal, že se připojí. Obvykle to byla dobrá přesvědčovací strategie. Jak asi zafunguje dnes? „A pak také můžeme pochopitelně založit syndikát. Doufal jsem, že nám může pomoct klub Prometheus, ale jakmile vybudujeme vlastní podnik a lidé uvidí, jak je úspěšný, můžeme zřídit vlastní sdružení investorů. Pokud náklady i zisky sdílejí všechny zúčastněné strany, je to efektivnější, než když se o všechno stará jen jediný člověk.“ „Jste muž s vizí. To se mi líbí.“ Věnovala mu další ze svých úsměvů, což ho potěšilo. Rád si s ní povídal, rád s ní diskutoval o obchodu. V její společnosti se cítil příjemně, mohl být sám sebou a nemusel se chovat podle zastaralého vzoru anglického džentlmena. Byla tato pohoda a klid, jež z ní vyzařovaly, důvodem, proč přitahovala Wenderlyho? Anebo v ní viděl jen krásnou ženu? Jak se blížili k ohradě, jejich rozhovor přerušilo hlasité mekání. „Myslím, že už si nás všimly,“ podotkl Conall a pyšně kývl směrem ke svému stádu, které se poklidně páslo na louce. „Co to vydávají za zvuk – je to bečení nebo spíš ržání?“ 100 Ukázka elektronické knihy