Vraždy
v
Cherringhamu – Záhada
pa n s t v í
Mogdon
„Nevidím důvod, proč by měl odmítnout,“ řekla Sarah. „Od táty bych mohla opatřit jeho adresu.“ „Ale je tu ještě něco,“ navázal Jack a opět sáhl do tašky. Vytáhl z ní malé cívky s filmem a položil je na stůl. „Co bys dokázala udělat s tímhle?“ Sarah vzala jednu cívku opatrně do prstů a dávala pozor, aby se nedotkla filmu. „Je to osmimilimetrový film. S podobnými jsme vyváděli různé věci na umělecké škole.“ „Jsou pěkně staré, co?“ „To rozhodně. Tohle se používalo ještě předtím, než se rozšířily filmy Super 8 mm. Takže je určitě starší než ze šedesátých let.“ „Myslíš, že by se to dalo nějak promítnout?“ „Inu, myslím, že bych uměla zařídit ještě něco lepšího,“ odpověděla Sarah. „Ve škole mají fotolaboratoř a dokážou takovéhle věci digitalizovat.“ „Jak rychle by se to mohlo stihnout?“ „Když pěkně poprosím – možná během zítřka,“ usoudila Sarah. „Ale proč takový spěch?“ „Jde o to,“ vysvětloval Jack, „že mi dnes ráno volala Hope a říkala, že notář zítra bude číst Victorovu závěť a je prý nezbytné, aby se toho zúčastnila. Byla by ráda, abychom ji doprovodili. A já nějak cítím v kostech, že by mohlo být hodně užitečné, kdyby se nám podařilo tohle malé tajemství rozlousknout dřív, než si ti mizerní Victorovi potomci rozdělí kořist.“ Sarah se na něho upřeně zahleděla – jeho chování znovu zapadlo do vzorce, jak si představovala ostrého policajta. „Třeba bychom si měli promluvit s policií, ne?“ Pokrčil rameny. „A o čem?“
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS288502