N a počátku, v dokonalé říši, temný les, jak jej znáš ty, neexistoval. Zasadily jej až vzbouřené inteligence. Dokonalý svět se zhroutil, ale zrádci uprchli. Skrývají se v tomto vesmíru. Tchien-ming obdržel od Ducha vyčerpávající informace, pochopil však jen malou část přílivu. Na zbytek jeho mysl nestačila.
* „Počkej!“ přerušila ho Aj, která dosud poslouchala se zatajeným dechem. „Chceš říct, že nějaká část civilizace z předchozího vesmíru přetrvala a existuje v tom našem?“ Nevěděla sice, co I-fan prozradil Sin na palubě své lodi, vzpomněla si však na slova Prstence: Ryby, které vysušily moře, tady nejsou. Konečně začínala chápat, jak to Prstenec myslel. „Nevím… možná jsem to kdysi věděl, ale už jsem to zapomněl,“ řekl Tchien-ming s nepřítomným výrazem.
* „Bylo by možné s temným lesem skoncovat a obnovit dokonalý svět?“ vyhrkl Tchien-ming. Usoudil, že je to poslední naděje Země na spásu.
Ano. „Jak?“
Znič Dravce a já dokonalý svět obnovím. „A jak to mám provést?“ Duch chvíli mlčel, než odpověděl:
Musíš se stát Lovcem. Tchien-minga zahrnula další cunami myšlenek a výjevů, on však pochopil jen první polovinu Duchova sdělení, 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS287676
než v něm ideabstrakce prolomily poslední obranný val. Náhle tonul v oceánu idejí a zoufale se snažil chytit něčeho pevného, aby se udržel na hladině. Šlapal vodu a mával rukama, ale nikdo mu nepřicházel na pomoc. Duch mu do hlavy neúprosně pumpoval další a další informace, jako by mu nezáleželo na tom, zda Tchien-ming v té nekonečné bouři snů a myšlenek klesne ke dnu. Sekundu před tím, než Tchien-ming omdlel, mu cosi prozářilo mysl. Letmo si pomyslel, že konečně pochopil něco zásadního, jenže už bylo pozdě. Jeho mozek aktivoval poslední mechanismus na obranu své příčetnosti a Tchien-ming ztratil vědomí.
* „A pak?“ pobídla ho Aj. Vize obnovy dokonalého světa ji uchvátila. Kdyby se to povedlo, snad by se vrátila i Sluneční soustava a Země a celá lidská minulost… Tchien-ming zavrtěl hlavou. „Pak nic. Když jsem se probral, Duch i jeho projekce byli ti tam.“
* Tchien-ming se rozhlédl kolem sebe. Všechno bylo zase při starém. Trisolaranská loď znovu klouzala vesmírnou tmou a po Duchovi nezůstala ani stopa. Tchien-ming z trisolaranských dat později vyčetl, že se zářivá struktura rozplynula krátce poté, co omdlel. Gravitační senzory zachytily, že struktura se vzdaluje flotile po zvláštní trajektorii téměř rychlostí světla. Brzy se dostala na desítky astronomických jednotek daleko a tam už ji nedokázala sledovat ani tri solaranská technologie. 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS287676
Trisolaranští vědci záhy připadli na další neuvěřitelný objev — když se pokusili analyzovat pohyb záhadné bytosti, zjistili, že po odečtení gravitačního vlivu Mléčné dráhy, Místní skupiny a Místní nadkupy sledoval Duch zcela přímý kurs. Neboli relativně k vesmíru, či přinejmenším k bezprostřednímu okolí flotily byl v absolutní vztažné soustavě nejspíš stacionární. Jinými slovy stál na místě a téměř rychlostí světla se kolem něj pohyboval vesmír. Vlastní silou se Duch pohnul, teprve když zahlédl trisolaranskou flotilu a vyrazil k ní navázat kontakt. Jaká nepředstavitelná moc by dokázala zaštítit objekt před gravitačním tahem rotujících galaxií? Z dalšího výzkumu vyplynulo, že Duch samotný vykazoval nulovou hmotnost. Gravitačně vlnové senzory registrovaly pouze silové pole, které ho obklopovalo a izolovalo od zbytku vesmíru. Sama gigantická struktura však žádnou hmotnost neměla, jednalo se pouze o projekci z jediného drobného bodu. Duch tedy mluvil pravdu — byl pouhou projekcí. Trisolarané usoudili, že Duch náleží k vysoce vyspělé civilizaci, která k nim podle všeho nechová žádné nepřátelské úmysly, ba právě naopak — dokonce se s nimi pokusila o komunikaci, třebaže neúspěšně. V důsledku toho zešílelo přes dvě stě jedinců, kteří museli podstoupit dehydrataci a kremaci. I sám Tchien-ming málem přišel o rozum. Trvalo déle než měsíc, než se plně zotavil. Trisolarané však nad ním nezlomili hůl. Ze záběrů kamer v jeho habitatu vypozorovali, že si během kontaktu s Duchem něco mumlal a tvářil se zadumaně, což znamenalo, že s tajemnou bytostí zřejmě úspěšně komunikoval. Šlo o propastný rozdíl ve srovnání s jejich vlastními pokusy o komunikaci, neboť jejich kogni100
Ukázka elektronické knihy