CATHY WILLIAMSOVÁ
S rozšířenýma očima se dívala, jak se po chvíli bezcílného pochodování zastavil před ní. A ona už se neschoulila do klubíčka, ale místo toho se mu zahleděla přímo do očí s odvahou, jakou ani netušila, že v sobě má. Takže se mu líbí. Takže není sama, kdo bojuje s tou neodolatelnou přitažlivostí. „Co jiného jsem si měla myslet?“ „Tenhle rozhovor je…,“ potřásl hlavou Rafael a na pár vteřin odvrátil zrak, ale pak se na ni znovu podíval. „Je co?“ „Nebezpečný,“ dopověděl Rafael klidně. „Dobře.“ „Dobře? To je jediné, co k tomu řekneš?“ „Cítím se teď líp, ohledně těch svléknutých šatů.“ „Protože jsi je potřebovala svléknout, nebo protože už teď víš, že mě vzrušuješ?“ Tentokrát pohledem neuhnul. Sofia cítila, jak ji zachvacuje horko. Cítila, jak se jí stahují bradavky a jak v klíně vlhne. Nikdy po nikom netoužila tak jako po něm, právě teď a tady. Jenže ho nedokázala prostě vyzvat, aby se s ní vyspal. „Já nevím,“ zašeptala. „Sofio, vědomě jsem se rozhodl, že s tou přitažlivostí k tobě nebudu nic dělat, protože nechci komplikovat už tak dost komplikovanou situaci.“ „Co tím myslíš?“ „Co myslíš, že myslím? Chtěl jsem, aby šlo čistě o obchodní dohodu. Emoce vždy věci změní a nikdy ne tím správným způsobem.“ „Moje emoce nebo tvoje?“ „Já žádné nemám.“ Sofia otevřela ústa, aby mu řekla, že to určitě nemyslí vážně, ale pak si uvědomila, že nejspíš ano. Nebo tak to sám sobě alespoň namlouvá, protože když si 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS287570
SBOHEM, ARGENTINO!
vybavila, jak je oddaný svému kmotrovi, bylo to na hony vzdálené tomu obrázku tvrdého chlapíka bez emocí, za jakého se vydává. Takže co tu vlastně zbylo? Když se na to podívá střízlivýma očima, zbývá jim fyzická přitažlivost, silná jako příliv a nebezpečná jako zrádný spodní proud pod zdánlivě klidnou hladinou. „Ani já nic necítím,“ prohlásila troufale. „Rozhodně ne k tobě, v žádném ohledu.“ „Co se mi to snažíš naznačit, cara?“ zeptal se Rafael zastřeným, tichým hlasem. „Snažím se ti naznačit, že bych byla ráda, kdyby ses posadil zpátky ke mně na postel.“ Rafael se na ni dlouho jen díval a ona si říkala, jestli se teď otočí a odejde, jak mu velí rozum. Potom se pomalu vydal směrem k ní a ona ho bez dechu sledovala. Tak nádherný, tak graciézní, tak omamně sebevědomý. Líně přejela očima od obličeje přes hrudník až k místům, kde se látka kalhot napínala na silných stehnech. „Hraješ si s ohněm,“ upozornil ji trochu rozechvělým hlasem, ale ruku už měl na zipu kalhot a Sofia se fascinovaně dívala, jak si ho rozepíná. Nechtěla si dávat čas na přemýšlení, že nic takového přece ještě nikdy nedělala. Nechtěla, aby převzal velení rozum. A také nechtěla, aby její špatné zkušenosti z minulosti rozhodovaly o tom, co se má stát. „To možná ano,“ souhlasila tiše. „Ještě nikdy jsem si s ohněm nehrála.“ „Nikdy?“ usmál se Rafael a natáhl se na postel vedle ní s rukama založenýma pod hlavou. Sofia zůstala sedět, jen se otočila k němu. „Ne. Ty ano?“ „Jednou. Nepotřebuje snad každý nějakou lekci, aby se naučil, co je potřeba? Chci se na tebe podívat.“ 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS287570
CATHY WILLIAMSOVÁ
„Podívat se na mě?“ „Však víš, co myslím.“ Zlehka přejel prstem po její klíční kosti, pod kterou těsně přitažená deka chránila její nahá prsa před jeho pohledem. Sofia přikrývku pomalu pustila a rychle stoupajícím vzrušením sledovala, jak se Rafael posadil a očima hoduje na její nahotě. Bradavky měla růžové a naběhlé. Když se zvedl, vzal jednu do úst a jemně ji sál, dlouze vydechla a celá se poddala jeho laskání. Rafael ji jemně postrčil, aby si lehla na záda a pak ji vzal za zápěstí, natáhl jí ruce nad hlavu a obkročmo si na ni sedl. „Nemáš ani ponětí, jak moc mě vzrušuješ,“ pronesl zastřeným hlasem. „Všechno na tobě mě vzrušuje. V okamžiku, kdy jsem tě poprvé spatřil, všechny ostatní ženy na zeměkouli jako by zešedly a zmizely.“ Sladká slova, pomyslela si bezmocně, ale tak bezcenná, vzhledem k tomu, v jakém vztahu žijeme. Ale jaký má smysl to nějak analyzovat, když půjdeme každý svou cestou ještě dřív, než zaschne inkoust na oddacím listu? A není to všechno jedno, když fyzická potřeba je tak silná, že ji málem oslepuje? Vzrušuje ho, a to pomyšlení jí vehnalo do žil nával adrenalinu. Smyslně se protáhla a pocítila příval ženské síly, když viděla, jak mu potemněly oči touhou. Když se zvedl, zanechal po sobě podivné prázdno, které v ní vyvolalo nutkání dotýkat se sama sebe. Měla by mu říct, že ona se s těmi modelkami, se kterými obvykle randil, nemůže rovnat? Navzdory jejímu sexy zevnějšku jsou její zkušenosti s muži tristní. Vyhýbala se jim, a to věčné stěhování navazování vážnějších vztahů také neprospělo. Zalapala po dechu, když si Rafael stáhl tričko i džínsy a pohodil je na podlahu. 100 Ukázka elektronické knihy