EXPERIMENTÁLNÍ DRAMATIKA I.
Setkání 28. ledna 2002 První výstup před divákem–psychoterapeutem. Přesně dodržuje ustálený scénář: zvířata, Polenta, básně a písně. Přesná artikulace i výraz. Několikrát se ujišťuje, že je sprosťák a že se to nemůže líbit. Po půl hodině musíme odejít na oslavu, což ale odmítá a demonstrativně odchází na vedlejší chodbu.
Setkání 15. února 2002 Ihned nastupuje na plac, chůze ve tvarech, potom ulehnutí, zvláštním způsobem se udržuje v intenzitě, přestože zdánlivě nic nedělá. Drobná mimika, drobná gesta, zcela beze slov. Zcela a zásadně jiný projev než kdykoli předtím. Má starost o to, zda se mi to bude líbit, nemá žádnou náladu. Nepojede domů ani teď, ani za týden, kvůli hodnocení ve škole. Dokonce odmítl návštěvu matky, ale hrozně ho to mrzí („To jsem blbec, co? Chci, aby přijela, ale řeknu jí, aby nejezdila. Kdyby se mě neptala, jestli chci, aby přijela. Nemůžu říct jo, to není chlapský!“). Tentokrát velmi otevřený a srozuměný dialog. Chtěl by být správný chlap, ale správný chlap není fašista, není sprostý.
Setkání 18. února 2002 Dlouhé soustředěné zkoušení, objevuje se motiv Mirka Polenty, zkouší si ho plně, uvědoměle, snad tento výraz doslova pitvá, potom sám od tohoto námětu odchází, objevují se nové polohy, které nikdy nezkoušel. Má starost, jestli se mi to líbilo. Na přímou otázku, zda ho zkoušení Mirka Polenty stále baví, se okamžitě ptá, zda se mi to nelíbí. Odpověděl jsem, že mne to zajímá, ale mám pocit, jako kdyby si ho zkoušel ze setrvačnosti, protože si ho zkouší vždy. Zamyslel se a řekl, že už to není úplně to, co ho nejvíc baví, ale přeci jenom ho to ještě baví.
96
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS287511