mihotají modré plamínky zákusků. Já jsem je po pravdě moc nejedla, hlídala jsem si figuru, nejčastěji jsem jedla jenom pomeranče. Mé dvorní dámy proti mně nesměly ani pípnout, byly to taky lokajové; jen s Mirošou jsme se občas dohadovali, na jaký film bychom se měli dívat. Pořád chtěl „Cikánský tábor“ s Ljaljou Čjornou.79 V tom filmu probíhal souboj s karabáči, ve kterém se dva Cikáni vzájemně zabijí. Miroša chtěl pokaždé vidět „Tábor“, dokud jsem se nerozzlobila: Už ses na ten svůj „Tábor“ vynadíval dost, nech si vystříhat záběry s Ljaljou a kochej se tím o samotě. Pochopitelně jsem žárlila.
12 Krátce po příjezdu jsme byli pozváni k Ejchemu. Ejche byl tajemník Západosibiřského krajského výboru.80 Jen si představte. Zima. Sibiř. Čtyřicetistupňový mráz, kolem samý les – smrky, borovice, modříny. Úplný zapadákov, tajga, a najednou, uprostřed té zimy a sněhu stojí v hloubi paseky plot a za ním palác zářící odshora dolů světly! Vystoupali jsme po schodech, uvítal nás portýr, uctivě se nám ukláněl, otevřel před námi dveře a my jsme z mrazu vešli rovnou do jižního teplíčka. Vrhli se na nás „lokajové“, tedy promiňte, „obsluha“, pomohli nám se svlékáním, bylo tam teplo jako v létě. Vešli jsme do obrovské vstupní haly zalité světlem. Přímo před námi bylo schodiště pokryté měkkým kobercem, na každém schodu stály zleva i zprava květináče s živými kvetoucími liliemi. Takový přepych jsem ještě nikdy neviděla! Ani u nás v gubernátorské vile. Vešli jsme do sálu. Stěny byly potažené červenohnědým hedvábím, a ty závěsy a prostírání… to se nedá ani vypovědět! Uvítal nás samotný Ejche, byl to vysoký, vyzáblý muž s přísným výrazem, říkalo se o něm, že je to charakterní a vzdělaný člověk, ale s velkopanskými choutkami.
79 Jedná se o film Poslední tábor z roku 1935 režiséra Jevgenije Šnejdera. Hlavní roli sehrála populární herečka cikánského původu Ljalja Čjornaja (1909–1982). 80 Robert Indrikovič Ejche (1890–1940) byl od roku 1925 předsedou Sibiřského krajského výkonného výboru, poté od roku 1929 prvním tajemníkem Sibiřského, resp. Západosibiřského krajského výboru. V letech 1937–1938 lidový komisař zemědělství. Zastřelen v roce 1940.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS287391