98
Zapojení ČR do mezinárodního úsilí o posílení globální měnové a finanční stability
na dobré cestě, protože americký Kongres už v rámci COVID-19 balíčku navýšení schválil. Očekává se proto, že to bude schváleno včas. Vzhledem k tomu, že navyšování kvót jako hlavního finančního zdroje MMF trvá určitou dobu, členské země v reakci na krizi přislíbily okamžitě poskytnout úvěrové zdroje ve formě bilaterálních půjček a nákupu směnek vydaných Fondem (NPA)143. První vlna bilaterálních půjček a NPA v prosinci 2009 přinesla 180 mld. SDR. Zhoršení dluhové krize v Evropě vyvolalo novou diskusi o dalších nutných zdrojích. V roce 2012 přislíbilo 38 členských států poskytnout MMF bilaterální půjčky ve výši 461 mld. dolarů. Bylo to mimořádné, dočasné a preventivní zvýšení zdrojů. Jejich čerpání se mělo uskutečnit pouze v případě, že by došlo k významnému vyčerpání vlastních zdrojů Fondu a NAB. V roce 2016 došlo k další dohodě o poskytnutí bilaterálních půjček, které mají jednotné datum expirace ke konci roku 2019 s možností prodloužení o jeden rok v případě souhlasu autorit. Do třetího kola se zapojili všichni původní věřitelé a též někteří noví věřitelé (například Švýcarsko). K 15. dubnu 2020 MMF disponoval bilaterálními úvěry ve výši 318 mld. SDR (434 mld. USD). Aktuální bilaterální půjčky jsou v platnosti do 31. prosince 2020. Aby neklesla úvěrová kapacita, Výkonná rada v březnu 2020 schválila rámec pro nové kolo bilaterálních půjček (stejný jako v roce 2016). Půjčky by měly být v platnosti od 1. ledna 2021 do konce roku 2023 s možností prodloužení o jeden rok. V dobách, kdy je svět zasažen světovou krizí, MMF prakticky vždycky posuzuje a reviduje své úvěrové instrumentárium i podmínky půjček, aby bylo možné pružněji reagovat. V důsledku koronavirové krize Výkonná rada MMF schválila zdvojnásobení přístupových limitů ke svým zdrojům, což umožnilo rychle uspokojit poptávku ve výši 100 mld. USD prvních členských zemí. Hned na začátku krize byly v rekordně rychlé době schváleny programy finanční pomoci Kyrgyzské republice, Rwandě, Madagaskaru, Togu a již se projednávají další země. O pomoc celkově požádalo zatím 102 členských států. Protože rychle roste poptávka po likviditě a mezinárodní komunita musí čelit velké globální nejistotě, MMF 15. dubna 2020 ustavil jako součást reakce na COVID-19 novou facilitu na poskytování krátkodobé likvidity pro země se silnými fundamenty. Krátkodobá likviditní linka144 má minimalizovat riziko šoků, kterým by musely čelit země v důsledku krátkodobé potřeby likvidity. 143 Note
Purchase Agreement, NPA Liquidity Line, SLL
144 Short-term
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS287309
Zapojení České republiky do globální sítě finanční záchrany
99
Fond též poskytuje rozsáhlou pomoc nejchudším zemím. V rámci koncesního financování využívá Poverty Reduction and Growth Trust (PRGT).145 Protože zabezpečení zdrojů v PRGT bude ukončeno 31. prosince 2020, Fond nyní dojednává, aby byla úvěrová kapacita zachována.
5.3.3 Zapojení České republiky do posilování finančních zdrojů MMF Česká republika se do posilování finančních zdrojů MMF zapojila jednak účastí na navyšování členských kvót, jednak ve formě bilaterálních úvěrových dohod.
5.3.3.1 Česká republika a velikost členských kvót
Po vstupu ČSFR do MMF 20. září 1990, kdy bylo obnoveno členství ČSFR v MMF, nám byla stanovena členská kvóta ve výši 592 mil. SDR. ČSFR musela splatit 22,7 % z této kvóty ve směnitelné měně, zbytek v domácí měně. Při odsouhlaseném zvýšení kvót v rámci 9. všeobecné revize kvót (v roce 1990) byla původní členská kvóta ČSFR zvýšena na 847 mil. SDR. Členská kvóta se skládá z korunové části a z devizové části. Korunová část byla splacena vydáním zvláštní směnky, která je deponována u ČNB ve prospěch MMF, je neodvolatelná a nenese žádný úrok.146 Tato směnka je vydána ČNB a avalována MF ČR. Devizová část členské kvóty byla na základě rozhodnutí vlády zaplacena z devizových rezerv ČNB.
Box 5.2 Historie hledání způsobu, jak členskou kvótu uhradit V usnesení č. 599 ze dne 6. září 1990 vláda ČSFR vyslovila souhlas s financováním devizové části členské kvóty z prostředků devizové rezervy SBČS (dnešní ČNB) a s financováním korunové části z prostředků státních finančních aktiv federace. 145 Tato
facilita je financována pomocí bilaterálních úvěrových dohod některými členskými státy. s Dohodou o MMF se každoročně na konci finančního roku k 30. dubnu prověřuje, zda korunová část odpovídá hodnotě v SDR. V případě, že oproti minulému období dojde ke znehodnocení našeho kurzu, musí ČR, dle pokynu MMF, navýšit částku na směnce. Při zhodnocení kurzu je postup opačný.
146 V souladu
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS287309
100
Zapojení ČR do mezinárodního úsilí o posílení globální měnové a finanční stability
V návaznosti na toto ustanovení zaslal tehdejší předseda SBČS 20. listopadu 1990 dopis ministrovi financí se žádostí, aby ministerstvo financí vydalo příkaz k okamžité úhradě členské kvóty ČSFR v MMF z devizové rezervy SBČS a ze státních aktiv federace na účet MMF v SBČS. Ve své odpovědi tehdejší ministr financí Klaus navrhovanou úhradu korunové části členské kvóty z prostředků státních finančních aktiv odmítl jako neúčelné dlouhodobé vázání těchto zdrojů. To bylo následně potvrzeno usnesením vlády č. 714 z 13. prosince 1992, které s výše uvedeným sdělením ministra financí souhlasilo, aby navýšení členské kvóty ČSFR bylo realizováno tak, že devizová část navýšení členské kvóty byla uhrazena z devizových rezerv SBČS (a stala se aktivem ČNB) a korunová část vystavením nepřevoditelného neúročitelného dluhopisu vydaného ČNB, který bude garantován avalem MF ČR. V roce 1999 při 11. všeobecné revizi kvót byl tento nastavený mechanismus zachován. MF ČR výše uvedenou směnku vykazuje jako podrozvahový závazek. Nejedná se o výdaj rozpočtu, ale o zvýšení dluhu ČR. O výdaj rozpočtu by šlo pouze v případě, že by MF muselo navýšení kvóty proplatit. Celá členská kvóta, tj. její cizoměnová korunová část, je vedena jako aktivum ČNB. Zdrojem pro korunovou část členské kvóty je vytvořený závazek ČNB vůči MMF a tento závazek je pasivem ČNB. Součástí tohoto závazku (a tedy i pasiv) je i výše uvedená směnka, která je účetně vedena na Securities Account147. Zajímavostí je, že na základě usnesení vlády ČR je ČNB zmocněna vydat směnku, kterou podepisuje guvernér ČNB a avaluje ministr financí, ale na základě požadavku MMF je na směnce uvedeno, že ji vydává vláda ČR a vláda ČR se zavazuje na požádání zaplatit částku v korunách. Směnka by tak neměla být závazkem ČNB jako instituce a neměly by z ní ČNB vyplývat žádné závazky. To by však bylo v rozporu s praxí, která se v průběhu let ustavila. Zdroj: oficiální dokumenty v archivech ČNB.
147 Držba
národní měny Fondem je vedena na účtech v ČNB: • Account No. 1, který je využíván pro operativní transakce (tzn. prodeje, nákupy, výpůjčky Fondem). • Account No. 2, který je využíván pro administrativní transakce mezi členskou zemí a Fondem (například platby za publikace). • Směnka, již Fond může na požádání zpeněžit, je vedena na Securities Account.
Ukázka elektronické knihy