Ukázka elektronické knihy, UID: KOS287212
Kapitola osmá Sotva se Lucinka zadívala králíčkovi do očí, měla pocit, jako by celá kuchyně, skládací postele, dokonce i sám králíček, zmizeli. Náhle před sebou viděla pouze zimní pole zalité měsíčním svitem, po kterém se proháněla spousta králíků.
99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS287212
Běhali, hráli si, oždibovali trávu a hopkali kolem vysokého rozložitého dubu. Na nebi nebyl ani mráček, zato spousty hvězdiček. Bylo to překrásné. Lucinka ten strom poznala – občas si u něj hrávaly s Růženkou.
Ukázka elektronické knihy