Nová společnost s ručením omezeným
A.II.2.4. Rozdíly z přeměn obchodních korporací (+/‑) A.II.2.5. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací (+/‑) A.III. Fondy ze zisku A.III.1. Ostatní rezervní fondy A.III.2. Statutární a ostatní fondy A.IV. Výsledek hospodaření minulých let (+/‑) A.IV.1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let (+/‑) A.IV.2. Jiný výsledek hospodaření minulých let (+/‑) A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/‑) A.VI. Rozhodnuto o zálohové výplatě podílu na zisku (‑) Položky, u kterých je v závorce uvedeno (+/‑), mohou nabývat kladné i záporné hodnoty (záporná hodnota snižuje výši vlastního kapitálu, kladná vlastní kapitál zvyšuje). Položky, u kterých je v závorce uvedeno (‑), nabývají pouze záporné hodnoty (vždy snižují výši vlastního kapitálu). Vedle výše uvedené ochrany věřitelů judikatura dbá také na ochranu společníků. Vychází zde z toho, že právo podílet se na zisku společnosti je jedním ze základních práv společníka a je velmi často důvodem, proč společník společnost zakládá nebo do ní následně vstupuje. Pokud proto společnost zisk vytvoří, může valná hromada rozhodnout o tom, že zisk nebude rozdělen mezi společníky, pouze z důležitých důvodů a při respektování zákazu zneužití většiny hlasů (Nejvyšší soud, sp. zn. 29 Cdo 3059/2011). Takovým důležitým důvodem je např. ustanovení společenské smlouvy, že část zisku je rozdělována mezi členy orgánů či že se přiděluje do fondu zřízeného společenskou smlouvou. Pro nerozdělení zbývající části zisku mezi společníky nicméně musí být dány důležité důvody (Nejvyšší soud, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017). Nelze tedy bez dalšího rozhodnout, že zisk se převádí na účet nerozděleného zisku minulých let. Pokud je s některým podílem spojen pevný podíl na zisku, usnesení valné hromady o rozdělení zisku se nevyžaduje a společníkovi vzniká právo na podíl na zisku okamžikem, kdy valná hromada schválí účetní závěrku (§ 161 odst. 3 ZOK). V případě, že společnost dosáhla ztráty, valná hromada může rozhodnout takto: • Ztráta bude uhrazena společníky podle rozhodnutí valné hromady ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk [§ 190 odst. 2 písm. g) ZOK]. Zaúčtováním pohledávek za společníky dochází ke zvýšení vlastního kapitálu o ztrátu, která tak bude uhrazena v důsledku úhrady těchto pohledávek ze strany společníků. Je nezbytné určit lhůtu pro úhradu ztráty a zabezpečit tuto úhradu, aby nedocházelo k nadhodnocování vlastního kapitálu.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS286731
Postavení společníků
• Ztráta bude převedena na účet Neuhrazené ztráty minulých let, v rozvaze se jedná o řádek v pasivech A.IV.1. – Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let. Snížení vlastního kapitálu vykázané při uzavírání účetních knih ztrátou, která byla dosažena v běžném období, zůstává beze změny, jen je přesunuto z výsledku hospodaření běžného období na kumulativní účet nerozdělených zisků a neuhrazených ztrát. • Úhrada z účtu Nerozdělené zisky minulých let, v rozvaze se jedná o řádek v pasivech A.IV.1. – Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let. Tím dochází k přímému snížení zdrojů minulých let. Ztráta vždy znamená snížení zdrojů pro výplatu podílů na zisku. • Úhrada z účtu Rezervního fondu, je‑li zřízen. V rozvaze se jedná o řádek v pasivech A.III.1. Ostatní rezervní fondy. Tím dochází k úhradě ztráty z dříve vytvořeného rezervního fondu. Fond bude použit podle úpravy ve společenské smlouvě. Všechny uvedené možnosti rozhodnutí o ztrátě společnosti jsou účtovány na účty vlastního kapitálu a jednotlivé způsoby mohou být různě kombinovány podle rozhodnutí valné hromady. Vzhledem k tomu, že se jedná o ztrátu, je nutné zabezpečit, aby ztráty nevedly k úpadku společnosti (§ 3 InsZ). Návrh na rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty a jejich konečnou podobu je nutno uložit do sbírky listin [§ 66 písm. c) RejZ]. Poprvé v účetní závěrce k 31. 12. 2018 byly účetní jednotky povinny „kompenzovat“ neuhrazenou ztrátu z minulých let s nerozděleným ziskem minulých let tak, že obě tyto položky jsou v současnosti vykazovány v jediné položce rozvahy, a to A.IV.1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let (+/‑). • Rozdělení zisku mezi společníky Zisk, který valná hromada schválí k rozdělení mezi společníky, se mezi jednotlivé společníky rozdělí v poměru jejich podílů (tedy společník, jehož podíl dosahuje 40 % na základním kapitálu, bude mít nárok na 40 % zisku). Společenská smlouva nicméně může určit jiný způsob rozdělení (například určit, že zisk se bude dělit rovným dílem bez ohledu na výši podílu společníka). Právo společníka na podíl na zisku je možné zcela vyloučit (Nejvyšší soud, sp. zn. 27 Cdo 3885/2017). • Schválení výplaty zisku jednateli a test insolvence O samotném vyplacení zisku rozhoduje jednatel (jednatelé). Pokud je jednatelů více a tvoří kolektivní orgán, je nutno takové rozhodnutí přijmout ve sboru a o rozhodnutí pořídit zápis (§ 194 odst. 2 ve spojení s § 440 ZOK). Jednatelé jsou povinni přezkoumat, zda valná hromada o rozdělení zisku rozhodla v souladu se zákonem, zejména zda byly dodrženy požadavky § 34 odst. 2 a § 40 odst. 1 ZOK.
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS286731
Nová společnost s ručením omezeným
Jednatel (jednatelé) krom toho nesmí zisk vyplatit, pokud by společnost nevyhověla tzv. testu insolvence (§ 40 odst. 3 ZOK). To znamená, že zisk je možné vyplatit pouze v případě, že si tím společnost nepřivodí úpadek podle insolvenčního zákona, tedy společnost se v důsledku vyplacení zisku nedostane do platební neschopnosti či předlužení (§ 3 InsZ). Pokud společnost testem insolvence neprojde, podíly na zisku vyplatit nesmí, byť rozdělení zisku schválila valná hromada. V takovém případě je povinností jednatelů průběžně přezkoumávat splnění testu insolvence a vyhoví‑li mu společnost, podíly na zisku vyplatit. Pokud společnost testu insolvence nevyhoví do konce účetního období, právo na podíl na zisku společníka, nevyplacený z tohoto důvodu, zaniká a nevyplacený zisk se převede na účet nerozděleného zisku minulých let (§ 40 odst. 4 ZOK). V případě, že by společnost neprošla testem insolvence a zisk přesto vyplatila, hrozí jednateli významné sankce. Krom odpovědnosti za porušení povinnosti postupovat s péčí řádného hospodáře (zejména náhrada újmy, možná diskvalifikace, ručení za dluhy společnosti vůči věřitelům) se jedná o nebezpečí uložení zvláštních povinností při úpadku společnosti (povinnost vrátit plnění získané za výkon funkce a povinnost poskytnout do majetkové podstaty plnění až ve výši rozdílu mezi dluhy a majetkem upadnuvší společnosti, § 66 ZOK). • Výplata podílu na zisku Pokud valná hromada schválila účetní závěrku, rozhodla o rozdělení zisku, společnost prošla testem insolvence a o výplatě zisku rozhodl jednatel (jednatelé), je možné zisk vyplatit mezi společníky. Podíl na zisku je splatný do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato usnesení valné hromady o jeho rozdělení (společenská smlouva nebo valná hromada může určit jinou – delší i kratší – dobu splatnosti, § 34 odst. 4 ZOK). Konkrétní způsob výplaty podílu na zisku určuje společenská smlouva nebo usnesení valné hromady. Pokud tomu tak není, vyplatí společnost zisk společníkovi v místě bydliště či sídla společníka (rozhodující bude podle našeho názoru údaj uvedený v seznamu společníků) nebo bezhotovostním převodem na účet společníka (§ 161 odst. 2 ZOK). Praktické bude vyplácení zisku bezhotovostním převodem, v případě absence úpravy ve společenské smlouvě či usnesení valné hromady je nicméně na rozhodnutí společnosti, který způsob zvolí. V každém případě je třeba dbát omezení daných zákonem o omezení plateb v hotovosti, podle kterého není (až na výjimky) možné poskytnout v hotovosti platbu převyšující stanovenou částku (k 1. 1. 2021 se jednalo o 270 000 Kč). • Výplata podílu na zisku v naturální podobě Zisk se obvykle vyplácí v penězích. Zákon o obchodních korporacích nicméně umožňuje, aby společenská smlouva umožnila výplatu zisku v jiné podobě (§ 161 odst. 1 ZOK). V úvahu tak přichází například výplata zisku ve výrobcích, jejichž produkováním se společnost zabývá (například společnost vyrábějící auta předá každému ze společníků auto). 100 Ukázka elektronické knihy