Kapitola čtyři – Vědomí, realita a čtyři úrovně vnímání Lekce na následujících stránkách jsou sestaveny tak, aby vám pomohly udržet si lucidní stav bez ohledu na to, zda jste vzhůru, spíte či sníte. Všimli jste si někdy, jak rychle vaše sny blednou, když se probouzíte? V jednom okamžiku jste v naprosto skutečné a nezapomenutelné snové krajině a v dalším okamžiku si nemůžete vzpomenout, o čem vaše sny byly. Brány vnímání se s bouchnutím uzavřou a vám zůstává pouze jeden režim vnímání. Pochopíte, že existují vyšší stavy vědomí, které v sobě obsahují ty nižší, kde můžete snadno proplouvat mezi říšemi snění a bdění, aniž jednu z nich přestanete vnímat. Když praktikujeme odvážné snění, účastní se toho všechny čtyři stavy vědomí – bdělý, snící a lucidní stav mezi spánkem a bděním a spánek beze snů. Tyto čtyři stavy prožíváme během dne, ale většinu času si jich nejsme vědomi. Můžeme spát i přesto, že se zdá, že jsme vzhůru; můžeme zažívat denní snění; můžeme být v naprosto lucidním stavu a přitom řídit auto, můžeme být v transu z hudby, kterou posloucháme; a můžeme tvrdě spát a mít živé sny. Naším úkolem není přivést naše běžné bdělé vědomí do stavu snění, naopak: je na nás, abychom vnesli své snové vědomí do bdělého stavu, kde můžeme vnímat, že „život není nic než sen.“ Každý z těchto čtyř stavů má ve vysnívání světa svou konkrétní funkci a je spojován s jedním ze čtyř zvířecích archetypů Strážců Země: orlem, kolibříkem, jaguárem a hadem. Orel je stav bezesného spánku či klidu; kolibřík je stav snění; jaguár je onen lucidní stav mezi sněním a spánkem a had je naše běžné bdělé vědomí. Neurovědci chápou, že různé oblasti mozku mohou operovat v různých stavech vědomí a že je možné, abychom byli účastni všech čtyř stavů zároveň. Nejvýraznějším příkladem toho je asi delfín, přičemž pouze jedna polovina jeho mozku spí v jakoukoli dobu, zatímco druhá zůstává vzhůru. (Delfín není schopen spát 71
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS286617