98
během vlastních terénních výzkumů. Třebaže o teorii autora lze pochybovat, jeho práce přináší celou řadu zajímavých podrobností získaných během jeho bádání po Předbajkalsku i Zabajkalsku v devadesátých letech 20. století. Od devadesátých let se začalo objevovat množství prací popularizačního a propagačního charakteru. Ty byly vydávány většinou samotnými šamany a mnohé z nich se přitom za odborné práce spíše jen vydávají. Příkladem může být monografie známého olchonského šamana V. V. Chagdajeva Šamanismus a světová náboženství z roku 1998.312 Tato práce se kromě stručného etnograficko-historického představení burjatského šamanismu zabývá více morálkou současné burjatské společnosti a vzájemnými vztahy mezi šamanismem, buddhismem a křesťanstvím, a to spíše z jakéhosi ezoterického úhlu pohledu. Autor se pokouší o syntézu, v níž volně přechází mezi některými aspekty jednotlivých náboženství, většinou vsazených do úzkého kontextu, aby je mohl ukázat jako vzájemné paralely potvrzující jejich univerzálnost. Charakteristickou argumentací jeho práce je, že šamanismus představuje jádro všech náboženství a díky správné znalosti šamanských praktik je možné dosáhnout úspěchu i v jiných duchovních či náboženských směrech. V této době byly vydávány i další monografie a novinové články osvětového charakteru. Nejvýznamnějšími jsou dvoudílná kniha B. D. Banzarova Tajemství a praxe šamanismu,313monografie Američanky burjatského původu Sarangerel s názvem Volání šamana314 či práce burjatské šamanky Nadi Stepanovové Ta, jež vzývá bohy – Životní příběh jedné burjatské šamanky vyprávěný Sicilii D’Arista315 publikované v Itálii, kde autorka posledních deset let žije. Všechny tyto práce vznikaly s cílem rozšířit všeobecné povědomí o burjatském šamanismu a jeho rituální praxi. V období postupujícího úpadku komunismu v SSSR koncem osmdesátých let a v devadesátých letech se o současnou situaci autochtonních etnik Střední Asie a Sibiře začali více zajímat také odborníci ze západní Evropy a z USA. Nejrozsáhlejší prací je monografie francouzské antropoložky se specializací na mongolskou kulturu Roberte Hamayon z roku 1990 Hon na duši- náčrt jedné teorie o sibiřském šamanismu.316 V této práci 312 V. V. Chagdajev: Šamanizm i mirovie religii. 313 Kniha byla vydána několikrát (1999, 2003, 2008). V této práci bylo použito druhé vydání, viz B. D. Bazarov: Tainstva i praktika šamanizma. V roce 2009 byla vydána třetí část této knihy. Viz B. D. Bazarov: Tainstva i praktika šamanizma. 314 Sarangerel: Zov šamana. 315 N. Stepanova: L’invokatrice degli dei. 316 R. Hamayon: La chasse à l’âme: esquisse d’une théorie du chamanisme sibérien.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS286582