událostí, zpřítomňování dříve nabytých zkušeností), ale především na prevenci vůči budoucnosti: člověk je bytost, která se pokouší pojmově zvládnout a přizpůsobit si to, co teprve může (případně má, protože je to účel jednání) nadejít. Z tohoto hlediska je ideál zřejmosti a jasnosti pojmu nedílně spojen s jeho elasticitou, jež umožňuje podřazovat pod něj k tomu, co už je v něm jako typické vypreparováno z minulých zkušeností a prefigurováno, ještě to, co člověk právě vnímá nebo co si představuje jako budoucí dění. Geneticky se odvozuje ideál jasnosti pojmu z prostorového odstupu; protože člověk jedná na místě, vůči kterému je aktuálně prostorově vzdálen (zanechává léčku na místě, které sám opouští), musí zabránit všem nedorozuměním a nefunkčnostem, které by mohly vyplynout z pojmových nejasností. Jinak než vyjasněním pojmu jim zabránit nedokáže: nemůže zůstávat na místě, kde jedná per distans, ale musí se v zájmu svého přežití ukrývat v zabezpečujících úkrytech. Ty sice chrání jeho život, ale naopak znemožňují optickou kontrolu nad svým jednáním (do jeskyně, kde se skrývá, sice není vidět, ale rovněž není nikam vidět z ní). Uvážíme-li, říká Blumenberg, že člověk se vyvinul v linii primátů, kteří reagovali na ohrožení života útěkem a ztratili evolučně schopnost přímého boje s jinými, lépe uzpůsobenými živočichy, je prostorová distance základní podmínkou lidského přežití. Zároveň ale nemohl útěk pokračovat donekonečna; v jistém momentu musí člověk zůstat na místě, aby mohl sám lovit, získávat obživu. Kompromisem mezi útěkem a přiblížením (obojí nezbytné podmínky zachování života) je právě actio per distans, jednání na dálku, a to zase vyžaduje dostatečně jasné pojmy. Vedle kladení pastí a chystání léček jedná člověk na dálku tak, že vrhá předměty; není náhodou, tvrdí Blumenberg, že dějiny lidského konání jsou dějinami vrhacích strojů a palebních systémů, a jak se zdá, jsou jimi dodnes, protože úspěch si slibují ti, kteří dokážou zasáhnout z co největší vzdálenosti (tedy splňují podmínku prostorové distance) s co největší přesností (splňují podmínku maximálního přiblížení). Na zatímním vrcholu tohoto vývoje stojí současné „inteligentní zbraně“, které odpovídají dalšímu antropologickému postřehu H. Blumenberga. Preventivní jednání se totiž vůbec nemusí týkat aktuální nutnosti, například bezprostředně se objevujícího ohrožení. Mnohem dřív si je / 98 /
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS286502