Obr. 3.6 c, d Vyšetření počítačovou tomografií a magnetickou rezonancí 51letá pacientka byla přivezena do nemocnice po prvním záchvatu tonicko-klonických křečí. Při CT vyšetření (první dva obrazy) se zobrazila dvě ložiska (šipky) v levé mozkové hemisféře (na snímcích vpravo), kolem nich edém. Bylo vysloveno podezření, že jde o metastázy, a k vyloučení případných dalších lézí byla indikována MR (druhé dva obrazy). Při ní se zobrazila obě ložiska (šipky), která jsou zachycena na T2 obraze ve frontální rovině na jednom skenu, dobře je také vidět edém v jejich sousedství. Poslední snímek je T1 sekvence po aplikaci kontrastní látky do žíly, na němž je dobře patrný kontrastní látkou nasycený lem ložiska (šipky). Žádná další léze nebyla nalezena. Později provedené celotělové PET/CT vyšetření zjistilo cystický tumor v malé pánvi a další vyšetření prokázala, že jde o cystadenokarcinom ovaria. Metastázy v mozku byly prvním klinickým projevem tohoto tumoru.
Elektroencefalografie
Miroslav Orel Nervové buňky rozvádějí a přenášejí informace prostřednictvím elektrických potenciálů. Součtem současné činnosti obrovského počtu nervových buněk mozku vznikají tak velké změny elektrických potenciálů, že je možné je měřit také z povrchu hlavy – neinvazivně. Metoda, která k tomu slouží, se nazývá elektroencefalografie (EEG). Patří v současné době k běžně dostupným vyšetřovacím metodám a má své místo také v rámci psychiatrického vyšetření (např. při vyloučení organicity, při vyšetření demence, některých disociativních poruch či poruch spánku). Elektrické potenciály je možné snímat také přímo z povrchu mozku (respektive mozkové kůry). Daná metoda se nazývá elektrokortikografie (electro-cortico-graphy – ECoG). Patří k invazivním metodám a je možné ji provádět například v rámci neurochirurgických operací, při kterých
——— 98 —————————————————
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS286013