pozice učitele na papežské univerzitě, poté život v domově pro stárnoucí kněze. Tak osamělý život. Tak smutný a osamělý… Když to Veronica ještě jednou zopakovala, Gabrielovi došlo, že jejich hostitelka, ovdovělá a svobodná dáma, má pravděpodobně jiné plány. Veronica ukončila popis Donatiho ne zrovna povzbudivých vyhlídek na budoucnost a pochválila Chiaře perly a černé koktejlové šaty. Pak se zeptala na děti a na Benátky. Následovala lamentace nad stavem a úpadkem Říma, který byl kdysi středobodem civilizovaného světa a nyní se stal špinavou stokou, a to i přes všechny ty impozantní památky, kvůli nimž se do Říma sjížděly davy turistů z celého světa. „Bývaly doby, kdy Řím psal evropské i světové dějiny. A podívejte se, jak dopadl,“ povzdychla si. Úpadek města, tvrdila Veronica, byl teď hlavním tématem místních obyvatel i politiků, kteří se předháněli ve slibech, co všechno zlepší a vyřeší, ale žádná změna k lepšímu se na obzoru nerýsovala. Osmdesát procent římských ulic a chodníků bylo poničených a plných výmolů, takže řízení auta, a dokonce i chůze tu byly nebezpečné a často docházelo k úrazům. Děti si musely nosit do školy toaletní papír, protože školy neměly dostatek financí ani na základní hygienické potřeby. Římské autobusy nedodržovaly jízdní řád a měly neustálé zpoždění, pokud tedy vůbec přijely. Eskalátor v metru nedávno amputoval kus paty jakémusi turistovi. A to ani nemluvě, pokračovala Veronica, o přetékajících kontejnerech a hromadách odpadků. Nejpopulárnější webovou stránkou ve městě byla stránka Roma Fa Schifo. Řím je smetiště. „A kdo za tenhle žalostný stav může?“ zamračila se Veronica. „Mafie, samozřejmě.“ Před několika lety hlavní římský prokurátor zjistil, že kontrolu nad městem získala mafie a vesele čerpala všechny finance určené na provoz a obnovu Říma. Mafie vyhrávala všechny 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS285808