ROBYN GRADYOVÁ
O tom pochyboval. Podle něj byla Teagan dost silná na to, aby se mohla obhájit. Na druhou stranu si vzpomněl, jak při sobě drží, jak se jako rodina podporují a je úplně jedno kvůli čemu. Zastavil se u brány. Pochopil, že dostat se k domu nebude vůbec jednoduché. O procházce nemohla být ani řeč. Cestu mu totiž zastoupil poměrně vysoký, svalnatý muž v černém obleku. Patrně ochranka, napadlo ho, a vlastně se tomu po útoku na jejich dům ani nedivil. „Hledáte někoho?“ upřel na něj pronikavý pohled. „Teagan Hunterová mě pozvala na návštěvu.“ „Jste nějak v kontaktu? Známý? Přítel?“ „Ano. Přiletěl jsem dnes z New Yorku.“ Sáhl do kapsy pro telefon, aby se pokusil Teagan opět dovolat, a v tu samou chvíli sáhl chlapík do kapsy a vytáhl z ní zbraň. Bylo jasné, že ji hodlá kdykoli použít. Jacob se zarazil. „Volal jsem jí z letiště, ale nebere to.“ „Možná to nechce zvednout.“ „Možná je špatné spojení.“ „Možná byste měl odtud rychle vypadnout.“ „Možná byste se měl uklidnit.“ Vtom se na cestě objevil bílý lexus a z něj vyskočila Teagan. Měl sto chutí jí běžet naproti a obejmout ji. „Myslela jsem, že se stihnu vrátit, než přijedeš!“ „Přiletěli jsme o něco dřív.“ „Volal jsi mi?“ „Několikrát.“ Povzdechla si. „Mám vybitý telefon.“ Spadl mu kámen ze srdce. Bál se, že ho nechce vidět a zatím se jí jen vybil mobil. Obrátila se na ochranku. „Brandone, to je v pořádku. Jacob Stone je můj přítel.“ Brandonův výraz však zůstal nezměněný. Upíral na Jacoba kamenný pohled a ve tváři se mu nepohnul ani sval. Očividně se nemínil omluvit. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS285232