CLARE CONNELLYOVÁ
„Nemůžeš se tomuhle poddat?“ Klekl si na zem u lehátka a roztáhl jí stehna silnýma širokýma rukama. Pak jí přitiskl ústa na obnažené pohlaví, až rozkoší vyjekla. Nemluvil – ani nemusel. Jeho činy se vysmívaly jejímu odhodlání po něm netoužit. Ochutnával ji jazykem a prsty jí držel roztažené nohy. Byla jenom jeho. Úplně celá. Vykřikla, když zrychlil a pak do ní vsunul jeden prst, mučil její citlivá nervová zakončení. Blížila se k vyvrcholení, rozkoš nadosah, když zvedl hlavu a zadíval se na ni. „Popros,“ řekl prostě. Frankie zrudla po celém těle. „Popros,“ zopakoval, sklonil ústa a znovu přes ni kmitl jazykem. „Nemůžu,“ vyjekla, ale pak znovu a znovu opakovala jeho jméno. Říkala mu Matthias, protože tady, v jeho království, pod tolmiróskou oblohou, to byl Matthias. Ne Matt, do kterého se zamilovala – jak konečně pochopila. S Mattem se seznámila v jednadvaceti a zamilovala se do něho. Jenže tehdy byla mladá dívka, která věřila snům, která si myslela, že sex a láska patří k sobě. Teď ale viděla, že sex sám o sobě může stačit. „Popros mě a já ti dám vyvrcholení,“ slíbil, zvedl se a vzal jednu její bradavku do úst, zatímco prstem se stále pohyboval v ní a mučil ji vzpomínkami a přísliby. „Proč tohle děláš?“ zeptala se a zabořila mu nehty do ramen. Vzdej se, prosilo její tělo. Vzdej se a přijmi, že to takhle stačí! Samozřejmě že stačí – některým lidem. Ale ne Frankii. Jenomže tělo měla v plamenech, pulz jí uháněl, srdce bušilo. Věděla, že je vyvrcholení nadosah. Stačí jen, když ho poprosí, řekne to slůvko prosím, které se jí příčilo v krku, a on ji přenese přes okraj. Bude se zase cítit skoro naplněná. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS285211