SEDMÁ KAPITOLA „Muy bonita, señorita.“ Skye se přiměla na Almudenu, která měla podezřele lesklé oči, usmát. Staly se z nich kamarádky, a tak se cítila ještě víc jako podvodnice. Stylistka a její asistentky jí pomohly s přípravami na svatbu a nyní už venku stálo připravené auto, aby ji odvezlo na radnici, kde ji zjevně čeká Lazaro. Cesta byla jen krátká. Příliš krátká. Ještě před pár dny na něj byla naštvaná, že ji jen tak opustil, ale teď toužila ještě o chvilku protáhnout tu chvíli, než ho znovu uvidí. Nebyla připravená na tak velikou změnu. Jenže pak si připomněla, že to není jen o ní. A ona přece není jako máma. Ona chce zapustit kořeny a dát svému dítěti stabilní život. Auto zastavilo před radnicí, a tam na ni čekala oficiálně působící mladá žena a dívala se na hodinky. Otevřela jí dveře, pomohla jí vystoupit a usmála se. „Já jsem Sara, Lazarova asistentka. Budu vám svědčit.“ Skye vystoupila a trochu se na podpatcích zapotácela. Pár kolemjdoucích se na ni se zájmem podívalo, vzhledem k jejím jasně rudým vlasům, ale ona to sotva vnímala. „Už na mě čeká?“ obrátila se na Saru. „Ano,“ odpověděla asistentka s trochu nervózním výrazem.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS285210
VŠECHNY VŮNĚ MADRIDU
Skye tam chvilku stála, v těch krásných nových šatech, s dokonalým mejkapem a účesem. Nechává za sebou svůj starý, bezpečný život, ten, který dobře znala. A před sebou má neznámé vody. Život s mužem, který ji chce, ale ve skutečnosti ho nezajímá. V tu chvíli pocítila drobný pohyb v břiše, jen takové zašimrání. Položila si ruku na břicho. Věděla, že to ještě nemůže být pohyb dítěte, ještě bylo příliš brzy… ale připomnělo jí to, co všechno je v sázce. Může jít jen dopředu. Lazaro věděl, že Skye vešla, už podle toho, jak se lehounce změnila energie v místnosti. Těch pár lidí v místnosti ztichlo. Po celém těle se mu rozběhlo brnění. Neotočil se, přestože chtěl. Přišla k němu, postavila se vedle něj a on ucítil její vůni. Opravdu její. Lehkou a jemnou. Ne tu těžkou jako minule. Napětí, které cítil od toho včerejšího telefonátu s polovičním bratrem, konečně trochu povolilo. Gabriel Torres mu řekl: „Podcenil jsem tě, Sanchezi. Nikdo neměl iluze o tom, proč si chceš vzít Leonoru Flores, ale to, že si bereš matku svého dítěte, dokazuje, že jsi docela frajer. Nenechala se vyplatit, co?“ Lazara překvapilo, jaký vztek v něm Gabrielova slova vyvolala. S námahou se ovládl. „Ne každý a všechno je na prodej, Torresi. Moje plány s tím starým tržištěm v centru Madridu jsou rozhodně lepší než ty tvoje. Na tom městě mi opravdu záleží. To je jediné, s čím by sis měl dělat starosti.“ Gabriel Torres si odfrkl. „Prosím neurážej mě předstíráním, že jsi bůhvíjaký altruista. Máš o to zájem jen a jen kvůli mně. Kvůli tomu směšnému tvrzení, že jsme příbuzní. Je jen smůla, že se Leonora připletla k tvým ambiciózním plánům.“ Lazaro v duchu napočítal do deseti. „To moje tvrzení je dobře podložené, Gabrieli. Nechci od tebe a od 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS285210
ABBY GREENOVÁ
tvé rodiny nic jiného než uznání, že patřím do rodiny. A čekáš, že uvěřím, že tvoje manželství s Leonorou není jen strategický tah? Je to dobrá ženská, Gabrieli – ne někdo, koho bys mohl používat jako pěšáka na šachovnici.“ „Leonora je přesně tam, kde má být, to je všechno, na čem záleží,“ odpověděl Gabriel napjatě. A ta slova zněla Lazarovi v hlavě teď, když se podíval na ženu, jež se postavila vedle něj. Je přesně tam, kde má být, to je všechno, na čem záleží. Bylo zvláštní, jak přesně ta slova seděla. Skye se dívala přímo před sebe a svírala kytici, která vypadala, jako by si ji natrhala na zahradě, svázanou provázkem. Byla dost bledá. Lazaro instinktivně položil ruku na její, aby se na něj podívala. Po dlouhé chvíli to udělala a tváře jí trochu zrůžověly. Lazaro pozvedl v tiché otázce obočí. Skye se zaváháním přikývla. Byla tak upravená, že měl znovu chuť ji aspoň trochu rozcuchat. Obřadník začal mluvit a Lazaro se otočil dopředu, v příslušných chvílích opakoval to, co měl, a naslouchal Skyinu jemnému, zvonivému hlasu, jak říká to samé. Za svědky jim šli dva jeho zaměstnanci. Uvědomil si, jak jiná byla tahle svatba od té, kterou plánoval s Leonorou – měla být v Madridu, v katedrále, za účasti novinářů ze světových médií. Vlastně mu to teď připadalo trochu nepatřičné. „A nyní jste manželé. Můžete políbit svou ženu, señore Sanchezi.“ Lazaro se podíval na Skye. Na prstu ho tížil snubní prsten. A Skye už nebyla tak bledá. Ostražitě k němu vzhlédla. Vzal ji prstem pod bradou a trochu jí přizvedl obličej. Cítil lehký odpor a zamračil se. „Musíme to udělat? Před všemi těmi lidmi?“ zašeptala. „Ano. Musíme.“ 100 Ukázka elektronické knihy