SHARON KENDRICKOVÁ
chránila – sebe jistě ne, jen muže, který vládl životu její matky bičem a cukrem a který jako poslední zlomyslnost zanechal své nevlastní dceři zchátralý ranč a milovaného koně, o kterém věděl, že se o něj nebude moci řádně postarat. Uvědomila si také, že část její duše i dnes touží ospravedlnit se za krutost, jíž se kdysi dopustila. Chtěla, aby se na ni Alejandro přestal dívat s pohrdáním a pokusil se ji alespoň trochu pochopit. Zvolna k němu zvedla pohled. „Otčím mi vyhrožoval. Povídal tehdy, že jestli se s tebou budu dál vídat, nikdy mi to neodpustí.“ Hořce se zasmál a potřásl hlavou tak prudce, až mu kolem ní zavlály tmavé vlasy. „No jistě. A otčím byl tak obdivuhodná osobnost, žes nutně potřebovala jeho požehnání. Promiň, Emily, ale tohle neberu. Vím, jak jsi ho nenáviděla a jak ses ho bála. Nejspíš ti dělalo větší starosti to, že by ti mohl přestat platit kapesné.“ Prudce se nadechla a zvedla k němu pohled. Uvědomila si, že když uvěřila, že přijme vysvětlení tak, jak si ho připravila, podcenila jeho bystrost. „Máš pravdu. Důvodů bylo víc,“ přiznala a těžkým polknutím si uvolnila sevřené hrdlo. „Matka žadonila, abych ho poslechla a udělala, co po mě chce. Vyhrožoval jí, že jestli se zapletu s někým, jako jsi ty, rozvede se s ní.“ „S někým, jako jsem já?“ zopakoval po ní. „Co přesně to mělo znamenat?“ Hrdlo se jí sice i teď svíralo bolestí, věděla ale, že už se nebude moci vyhýbat otázkám, které se mu zračily v očích. „Byl jsi chudý a neznal jsi svého otce. Neodpovídalo to jeho představám o vlastním společenském postavení. Matka se zas bála, jak by bez něj vypadal její život.“ „Myslíš bez jeho bohatství,“ poznamenal tiše. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS285200