CHANTELLE SHAWOVÁ
„Já jediná v ročníku jsem měla stipendium, ostatní byli z bohatých rodin. Občas mi to dali najevo. Asi tak, jako tvůj děda, když jsi mu mě představil.“ Rafaelova hruď se zvedala a klesala. „Proč jsi ve škole zůstávala, když tě ostatní vyváděli z rovnováhy?“ „Chtěla jsem být balerínou a nic ostatního mě nezajímalo. Byla jsem při každých zkouškách nejlepší z ročníku, a to jim taky vadilo. Ale měla jsem kamarádku Chloe. Byla dcera slavného sběratele umění Dereka Mullhollanda. Pobývala jsem u nich během školních prázdnin a pan Mullholland nás prováděl svou soukromou galerií a vyprávěl nám o obrazech. Chloe teď je sólistka, primabalerína. Jsme v kontaktu. Kariéru jí závidím, to přiznávám.“ Mlčel, jen ji pevněji sevřel, jako by jí rozuměl, jako by mu na ní záleželo – což samozřejmě je zdání, zašeptal její vnitřní hlas. „Část peněz od tebe chci použít na založení taneční školy pro děti. Moje noha není dost silná, sama nemůžu tančit, ale ráda bych to učila děti, aby si mohly plnit sny.“ Juliet nevěděla, jak dlouho tam oba stáli, ani jak dlouho měla tvář položenou na jeho hrudi, ale najednou si uvědomila, že Rafael ji k sobě tiskne silněji. Kořeněná kolínská nabudila její smysly. Pozvedla k němu pohled. Hleděl na ni tak, že se jí zatočila hlava. Jako by vypila hodně šampaňského, ale vypila jen jednu sklenici. Položil ruku na její tvář a Juliet zase měla pocit, že jen sní, že nic z toho, co prožívá s Rafaelem, není skutečné. Nechtěla se probudit. Zavřela oči. „Otevři oči,“ nařídil ji zastřeným hlasem. Juliet se zachvěla blahem a poslechla. Když se jejich pohledy setkaly, nabídla mu rty k polibku. Nejdříve ji líbal lehce, ale když se k němu sama 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS285199