98
john steinbeck
•
na v ýchod od r á j e
„Teď už je to jedno,“ řekla. „Víc nebo míň, na tom už nezáleží.“ „Sklenička nebo dvě jsou docela příjemné,“ vykoktal nejistě. Obrátila se na něj tichým tónem. „Ty slimáku tlustá, co ty o mně víš? Myslíš si, že do tebe nevidím, že ti nečtu každou tu tvou sviňáckou myšlenku? Chceš to teď slyšet? Vrtá ti hlavou, kde se taková slušná dívenka jako já naučila všechny ty triky? Tak já ti to povím. Naučila jsem se je v bordelu – slyšíš? – v bordelu. Dělala jsem v pajzlech, o jakejch nemáš ani páru – čtyři roky. Námořníci mě naučili spoustu triků rovnou v Port Saidu. Znám v tom tvým hnusným těle každej nerv a dovedu na ně jaksepatří zahrát.“ „Catherine,“ zaprotestoval, „nevíš, co mluvíš!“ „Já do tebe viděla. Řek sis, že promluvím. Tak tedy mluvím.“ Vykročila pomalu k němu a pan Edwards potlačil popud ucouvnout před ní. Měl z ní strach, ale zůstal mlčky sedět. Těsně před ním dopila zbytek šampaňského, jemně klepla sklenicí o stůl a vrazila mu zubatě ulomený okraj do tváře. Pak pan Edwards z domku opravdu utekl a na útěku slyšel její smích. Láska je pro muže páně Edwardsova typu ochromující emoce. Rozvrátila mu soudnost, zastřela rozum a oslabila ho. Namluvil si, že Catherine byla hysterická, a snažil se tomu věřit, a ona ho v tom utvrzovala. Vlastní výbuch ji poděsil a nějaký čas se překonávala, aby si o ní zase udělal ten líbezný obrázek. Muž tak bolestně zamilovaný je schopen neuvěřitelné sebetrýzně. Pan Edwards chtěl z plna srdce věřit v její dobrotu, ale zároveň o ní pochyboval, jak ho k tomu nutil jeho vlastní démon i její výbuch. Skoro instinktivně vycítil pravdu, a zároveň jí nevěřil. Věděl například, že si Catherine neukládá peníze do banky. Jeden jeho zaměstnanec vypátral s pomocí složitého systému zrcadel, že je schovává na určitém místě ve sklepě cihlového domku. Jednoho dne dostal od agentury, kterou zaměstnával, jistý výstřižek. Byla to zpráva o jednom požáru jistého starého maloměstského týdeníku. Pan Edwards si ji prostudoval. V hrudi i v břiše mu zažhnulo, jako by se v něm přeléval roztavený kov, a v hlavě za očima mu zavířily rudé kruhy. Do jeho lásky se vmísil opravdový strach a výsledkem takové směsi je krutost. Dovrávoral jako
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS285013