Buďte v práci spokojenější
• • • • •
upřímnost a otevřenost nezávisle na hierarchii a statusu; dobře míněnou kritiku; konstruktivní zpětnou vazbu; otevřenost vůči změnám; zájem na vlastním vzdělávání a dalším rozvoji.
POŽADUJI: • • • • • • • • • •
důvěru od prvního dne; samostatnou práci s vlastní odpovědností; rozmanité úkoly a málo rutinní práce; finanční podíl na úspěchu a neúspěchu firmy v podobě variabilní platové složky; flexibilní pracovní dobu s možností pracovat pravidelně dva dny v týdnu z domova; moderní pracoviště, kde nejsou v kanceláři více než dvě osoby; prakticky aplikovanou kulturu zpětné vazby, spočívající i na každoročním hodnocení nadřízených; pět dnů dalšího vzdělávání ročně, které podporuje kromě odborného i osobní vývoj; odměnu podle výsledků práce, nikoli pracovní doby; sdílení pracovního místa pro manažery.
„Opravdu mě bavilo psát, co si od svého nového pracovního místa slibuji,“ řekl pan G., když přišel se svým fiktivním inzerátem na další koučink. I když ho samozřejmě nikdy nepoužil, tato metoda mu dobře posloužila k tomu, aby si utřídil vlastní myšlenky a udělal si jasno ohledně svých přání. J as no o v l ast n íc h pot ře b ách
Když si uděláme jasno o našich vlastních potřebách, přinese nám to pocit spokojenosti, nebo dokonce radosti. Lidé se tak zorientují a vytvoří si
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS285008
Osm principů pro jasný přístup a kuráž
kompas, jenž je provede džunglí možností, již dnes pracovní svět nabízí. Čím jasnější jsou naše vlastní potřeby a představy, tím silnější je jejich „nasávací síla“. A čím silnější je tato síla, tím výraznější je kuráž, se kterou se budeme právě za tyto představy angažovat. Stanou se cílem, o nějž stojí za to bojovat všemi silami. Pan G. napsal deset bodů, jež by měl jeho budoucí zaměstnavatel nabízet. Najít firmu, která by splnila všechny uvedené předpoklady, bylo nerealistické. Proto bylo dalším krokem tyto požadavky prioritizovat. Navrhla jsem panu G., aby uvedené body rozdělil do dvou kategorií. Do kategorie A patřily „nutné“ požadavky, tedy ty, které pro něj byly velmi důležité. Pokud by nebyly splněny, potenciálního zaměstnavatele by to vyřadilo z výběrového procesu. Všechny ostatní body pak automaticky spadaly do kategorie B, jíž jsme dali nadpis „Příjemné“ – bylo by pěkné, kdyby byly splněny, ale nebyl by to konec světa, kdyby chyběly. Výsledek vypadal takto: Nutné
Příjemné
Důvěra od prvního dne
Finanční podíl na úspěchu a neúspěchu firmy
Samostatná práce s vlastní odpovědností
Prakticky aplikovaná kultura zpětné vazby, spočívající i na každoročním hodnocení nadřízených
Rozmanité úkoly a málo rutinní práce
Moderní pracoviště, kde nejsou v kanceláři více než dvě osoby
Flexibilní pracovní doba s možností pracovat pravidelně dva dny v týdnu z domova
Pět dnů dalšího vzdělávání ročně, které podporuje kromě odborného i osobní vývoj
Odměna za práci orientovaná podle Sdílení pracovního místa pro výsledků práce, nikoli podle pracovní manažery doby
Aby se představa pana G. ještě více zkoncentrovala, požádala jsem ho, aby nutné požadavky zformuloval jednou až dvěma větami a začal slovy „Chci…“. Čím přesněji a jasněji zformulujeme své cíle a představy, tím lépe si je vštípíme a stanou se naším vodítkem. „Chci pracovat s vlastní
99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS285008
Buďte v práci spokojenější
odpovědností na rozmanitých úkolech a určovat si pracovní dobu i místo do velké míry samostatně a bez kontroly. Chci, aby hodnocení mého výkonu záviselo na kvalitě výsledku a ne na počtu odpracovaných hodin.“ V obou těchto větách najdeme opět všechny body. Důvěra je vyjádřena chybějící kontrolou. Pan G. zářil: „Je v tom všechno, co potřebuju k tomu, abych byl šťastný! Dosud jsem si myslel, že to pravé pro mě bude částečný úvazek. Ale díky koučinku jsem si ujasnil, že mi jde prostě o to, moct si volně rozdělit čas a mít možnost pracovat i z domova. Když jsou děti ve školce nebo ve škole, zůstane mi dost času na soustředěnou práci doma. Kontrolní telefonáty nebo e-maily mě hrozně otravovaly už dříve. Jde mi prostě o sebeurčení a vlastní odpovědnost – a tohle je přesně ono.“ Pan G. teď působil velmi jasným a utříděným dojmem – úplně jinak než při našem prvním rozhovoru. Tehdy mluvil o tom, že by „eventuálně zase někde nastoupil na částečný úvazek dvacet hodin týdně“. Ve dvou hlavních větách zmizelo eventuálně, částečný úvazek se tam už neobjevil a někde ustoupilo cílenému hledání přesně toho zaměstnavatele, který bude vyhovovat jeho představám: moderní firmy, pro niž je flexibilní pracovní doba samozřejmostí a výsledek důležitější než cesta k němu. Pan G. se do procesu hledání práce zapojil s náležitou jasností a s ideálním inzerátem na pracovní místo v hlavě. Během našeho koučinku si ujasnil, jaké rámcové podmínky jsou pro něj v práci momentálně nejdůležitější. Rozhodující předpoklad pro hledání práce s potřebnou jasností a kuráží. Po dvou měsících našel místo personálního referenta. Jeho prvním projektem bylo vytvořit postup pro přijímání nových zaměstnanců cíleně zaměřený na mladou generaci. Výsledek se povedl a ocenilo ho i vedení firmy. Pan G. byl ve své nové práci šťastný. A tak, jak popsal ve svém inzerátu na ideální pracovní místo, mohl pracovat převážně z domova – pro jeho nového zaměstnavatele to byla nejběžnější věc na světě. Byl spokojený a byl úspěšný, protože dělal přesně to, co chtěl. Jak vypadá vaše ideální pracovní místo? Co stojí ve vašem inzerátu? Co bezpodmínečně potřebujete, abyste pracovali úspěšně a s velkou motivací, a co má menší prioritu? Mějte na paměti, že „nutné“ a „příjemné“ není
100 Ukázka elektronické knihy