jinak než posypat solí, polejvat horkou vodou a pak to v oblacích mastný páry rejžákem drhnout. Když vyfasoval službu v kuchyni, tak se tam žrádla ani nedotknul, protože vidět ten humus, jak se připravuje, přejde tě hned chuť. A jednou byl Petr po tý fušce strašně vysílenej, že nemoh málem ani chodit. Chvíli se šel s kámošema cournout dírou v plotě do přírody za kasárna, zrovna napad čerstvej sníh, a Petr po pár krocích fakt nemoh dál. Tak se s ním kluci vrátili, museli ho podpírat, aby to vůbec zvládnul. Jakžtakž se doplazil do pokoje, tam si třikrát upustil plyn a to páchlo tak strašně, že se okolo něj beze srandy ti nejbližší málem pozvraceli. Pak dostal strašnej průjem, a tak ho „spolubojovníci“, možná víc než z lásky k bližnímu tak proto, aby se toho nedobrovolného tchoře zbavili, odvedli na marodku za doktorem. Ten se ho při příchodu zeptal: »Tak co, mladej, copak se ti stalo?« »No víte,« na to slabě Petr, »mně úplně bublá v břiše a už jsem měl i hodně řídký průjem. Sotva se udržím na nohou…« »A copak jsi předtím během dne dělal?« pokračoval v útoku otázek doktor. »Měl jsem dneska směnu v kuchyni…« »Aha! Tak vojáček měl službu v kuchyni? Tak to se teda přežral! To takový prase, to aspoň ví, kdy má dost, ale voják, ten jenom žere a žere, až se z toho posere. Tak ukaž prdel, dobytku nenažranej, a sestra ti odebere vzorek stolice.« Pak pokynul na sestru, která vyšla odněkud zezadu zpoza bílé plenty. Petr se nejdřív ostýchal, ale pak ho napadlo, že by to mohla být netypická příležitost k seznámení. Byla to mladá pohledná holka a pro rok abstinujícího nadrženýho vojáka vypadala jako sama Venuše. Tedy určitě ne jako ta z Věstonic, asi spíš něco jako ty. Vzala takovou skleněnou tyčku, na jejímž hrotu byl oblej výčnělek, na kterej se měl zachytit kousek stolice. Bylo mi divný, že to mělo být ze skla, ale takhle nám to Petr líčil, když se může sklem vyndavat umělý oko, tak asi stejnej materiál použili i na něj, tedy na jeho zadnici. Petr se podle pokynu předklonil, roztáhnul si půlky a byl připravenej k tomu zákroku. Sestra mu tu tyčku vrazila do zadnice, v Petrovi to rázem 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS284859