Emil Hruška: Henlein: vůdce sudetských Němců
o rozhovor s Henleinem, a k několika krátkým rozhovorům mezi nimi pak skutečně došlo. Krebs také Tinsovi tehdy údajně řekl, že Henlein musí převzít novou politickou organizaci sudetského němectví. „Bez této žatecké turnerské slavnosti by pravděpodobně nebylo žádné Sudetoněmecké vlastenecké fronty a žádné Sudetoněmecké strany a Konrad Henlein by nemohl vyrůst do role, pro kterou se o málo měsíců později rozhodl,“ napsal po letech, dodejme, že v tomto případě popravdě, Walter Brand. (Jeho vzpomínky, vydané v Německu v roce 1985, jsou totiž nejen zdrojem využitelných informací, ale také kvalifikovaných mystifikací a účelových dezinformací – zejména pak pokud šlo o proces vedoucí ke vzniku SHF. Brand se totiž až do konce svého života choval jako disciplinovaný člen Svazu kamarádů!) Vražda německého emigranta prof. Theodora Lessinga, kterou spáchali 30. srpna 1933 v Mariánských Lázních přívrženci DNSAP, urychlila jak rozhodování státní moci ohledně dalšího postupu proti sudetoněmeckým nacistům, tak přeskupování sil v nacistickém a nacionalistickém táboře. O hrozícím rozpuštění strany jednalo vedení DNSAP 2. září 1933 v Ústí nad Labem. Pobouřené veřejnosti bylo určeno Jungovo lišácky „rozhořčené“ odmítání obvinění, že nacionální socialisté usilují o sudetoněmeckou jednotnou frontu jen proto, „aby se za jejími zády mohli lépe chránit proti politickému pronásledování. Právě proto, že příliš dobře známe malost boje vedeného proti našemu hnutí […], nepostoupili jsme v otázce jednotné fronty vpřed“. Byla to a zároveň nebyla pravda.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS284708