MAN AŽER SKÉ ÚČE TNI CTV Í – NÁ S TROJE A ME TO D Y
Hodnotové pojetí nákladů
Ocenění současnou hodnotou užívání aktiv Kalkulační náklady
a přiměřenost jejich výše tomuto účelu, tzn. racionalita vynaložených nákladů. Skutečné náklady v manažerském pojetí jsou náklady, u kterých můžeme posoudit jejich hospodárnost, tzn. porovnat jejich skutečnou výši s předem stanoveným úkolem. Účetní zobrazení spotřeby nákladů v jakékoliv položce, například spotřeby elektrické energie, je z hlediska své vypovídací schopnosti kvalitativně jinou informací o nákladech, pokud víme, na co byla tato energie spotřebována (zda na osvětlení místností či na pohon technologických zařízení) a zda je tato spotřeba nižší či vyšší, než bylo předem stanoveno a než bylo považováno za přiměřené danému účelu. Teprve při splnění těchto požadavků můžeme konstatovat, že se jedná o náklad (v pojetí nákladového účetnictví) a že nedošlo k neracionálnímu vynaložení zdrojů. Náklad je v nákladovém účetnictví konkrétně definován jako hodnotově vyjádřené účelné vynaložení ekonomických zdrojů, které účelově souvisí s uskutečňováním předmětu činnosti podniku. Toto vymezení nákladů zdůrazňuje potřebu zajistit hospodárnost vynaložených nákladů, nikoliv pouze potřebu jejich následného zobrazení v jejich skutečně vynaložené výši. Takto vymezené náklady mají dva podstatné rysy: účelnost, která vyjadřuje obecnou podmínku, že vynaložení ekonomických zdrojů je racionální a přiměřené výsledku činnosti; účelový charakter, který vyjadřuje skutečnost, že smyslem vynaložení ekonomických zdrojů je jejich zhodnocení, k němuž může dojít při vytvoření jakékoliv složky aktiv podniku, která přinesla či přinese větší ekonomický prospěch, než kolik činila výše zdrojů, jež na ni byly vynaloženy. Důležitou vlastností takto chápaného nákladu je jeho těsný vztah k výkonům (výrobkům, pracím, službám), které tvoří předmět činnosti podniku. V nákladovém účetnictví se tedy při rozpoznání vynaložených nákladů věnuje hlavní pozornost jejich souvislosti s tvorbou výkonů, se zajištěním procesů a činností útvarů. Náklady v pojetí nákladového účetnictví by měly kvantifikovat vynaložení zdrojů nebo využití ekonomických podmínek, které existují v čase uskutečňování příslušných výkonů, činností a procesů. Smyslem tohoto pojetí je informační zobrazení koloběhu ekonomických zdrojů za podmínek, které platí v současnosti, nikoliv v době jejich pořízení. Náklady v nákladovém účetnictví nevystupují jenom jako peněžně vynaložené zdroje. Předmětem zobrazení nákladů jsou i takové faktory, které sice nemají odpovídající ekvivalent výdaje peněz, ale umožňují lépe vyjádřit 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS284470
Mě ře ní a ř í ze ní v ý k o n n o s ti p o d n i k u
skutečný ekonomický přínos hodnocených činností (kalkulační odpisy, kalkulační úroky, kalkulační nájemné). Odlišnost v pojetí nákladů ve finančním a nákladovém účetnictví je přehledně shrnuta v následující tabulce: Schéma 2.5 Pojetí nákladů ve finančním a nákladovém účetnictví Náklady ve finančním účetnictví
Rozdíly
Skutečně vynaložené náklady související se skutečným výdajem peněz (mzdy, spotřeba materiálu)
=
Náklady v nákladovém účetnictví Skutečně vynaložené náklady související se skutečným výdajem peněz (mzdy, spotřeba materiálu)
Položky v jiném rozsahu Skutečně vynaložené náklady související se skutečným výdajem peněz (odpisy z historické pořizovací ceny – do 100 %, skutečné úroky z cizího kapitálu placené věřitelům, skutečné náklady rizik)
< = >
Náklady odpovídající hodnotově vynaloženým zdrojům v reálném čase tvorby výkonů (kalkulační odpisy z reprodukční ceny aktiv – po celou dobu jejich používání i nad 100 % pořizovací ceny, kalkulační úroky z cizího i vlastního kapitálu, kalkulační náklady z rizik rozložené podle pravděpodobnosti vzniku)
Položky pouze ve finančním účetnictví Jednorázový úbytek vlastního kapitálu (daně ze zisku, dary atd.)
2.3.1
>
Zajištění požadavků různých uživatelů účetních informací
Rozdílné požadavky uživatelů účetních informací finančního a nákladového účetnictví vyžadují odlišné pojetí a členění základních hodnotových kategorií – nákladů, výnosů, aktiv a závazků.
Požadavky uživatelů
Požadavky uživatelů mají vliv na: konkrétní obsah informací (čeho se týkají, jaká je jejich vypovídací schopnost, proč jsou členěny, jaký je stupeň jejich přesnosti); formu informací (množství informací, jejich srozumitelnost, užitečnost z hlediska využití při řešení konkrétní rozhodovací úlohy); a časovou orientaci a dostupnost informací (kdy jsou zjišťovány, kdy a proč se mění, jaký je čas nezbytný pro jejich aktualizaci, zda jsou přímo zjistitelné z účetnictví a jsou k dispozici okamžitě, či zda vyžadují samostatné propočty s časovou prodlevou). 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS284470
MAN AŽER SKÉ ÚČE TNI CTV Í – NÁ S TROJE A ME TO D Y Členění účetních informací
Členění útvarů
Členění výkonů
Přínos z prodeje výkonů
Členění nákladů
Podrobnější členění účetních informací v nákladovém účetnictví bezprostředně navazuje na systematické členění činnosti podniku podle útvarů, výkonů a procesů. Členění informací v nákladovém účetnictví podle jednotlivých útvarů vychází nejčastěji z uspořádání útvarů v organizační struktuře podniku, která je závislá na charakteru činnosti, územním rozmístění a hierarchickém stupni řízení podniku. Jak bude v dalších kapitolách podrobněji vysvětleno, rozpoznání pravomoci a odpovědnosti útvarů v procesu tvorby výkonu, jejich vertikální podřízenosti a horizontální návaznosti v celém procesu tvorby výkonu je výchozím předpokladem pro rozpoznání hodnotových vazeb útvarů uvnitř podniku včetně účetního zobrazení předání jejich výkonů. Při členění útvarů v nákladovém účetnictví se věnuje pozornost nejen charakteru činnosti útvarů (nákup, logistika, vzdělávání, výroba atd.), ale i rozsahu jejich odpovědnosti za vývoj konkrétních hodnotových veličin (ovlivnitelnost nákladů, výnosů, aktiv a závazků) a dalším požadavkům hodnotového řízení, především na členění nákladů, výnosů, zisku a ostatních hodnotových veličin. Podrobnost členění informací nákladového účetnictví podle výkonů, externích i interních, souvisí s požadavky na informační zajištění řízení nákladů a zisku a řízení peněžních toků. Podrobnost členění informací podle výkonů by měla umožnit zejména měřit vliv změn ve výši a struktuře spotřeby nákladů ovlivněných konkrétními výkony, vliv změn jejich prodejních cen na změnu výnosů, celkový vliv změn v objemu a struktuře prodávaných výkonů na vývoj zisku a peněžních toků. Měření přínosu z prodeje konkrétních výkonů v nákladovém účetnictví je jednou z nejdůležitějších syntetických informací celého vnitřně uspořádaného systému nákladového účetnictví pro rozhodování vrcholového managementu podniku. Optimalizace objemu a sortimentu prodaných výkonů je klíčem k úspěšnému přežití podniku ve stále složitějších konkurenčních podmínkách. Správnost těchto rozhodnutí závisí mimo jiné i na rozsahu potřebných informací, jejich aktuálnosti a vypovídací schopnosti. Samostatným problémem členění účetních informací nákladového účetnictví je podrobnější členění nákladů. Pro potřeby řízení nákladů je důležitá informace nejen o tom, jaké náklady (druhové členění nákladů) a kde byly vynaloženy, popřípadě na jaký výkon, ale zejména kdo nese odpovědnost za jejich vývoj (členění nákladů na ovlivnitelné a neovlivnitelné útvarem) a jaká je jejich závislost na objemu výkonů (členění na náklady variabilní či fixní). Každý z těchto pohledů na náklady poskytuje informace pro řešení jiných rozhodovacích úloh. Je zpracovatelským problémem účetních informací, jak tuto otázku řešit, tj. jaké členění nákladů je 100
Ukázka elektronické knihy