Zánovní vůz Než jsem se vydal na zkušenou do USA, kde vozidla hrají významnou roli v životě lidí, tak jsem sám musel oprášit své znalosti řízení a údržby motorových vozidel. Nechtěl jsem být v zemi, která je centrem vesmíru, za úplného exota. V České republice jsem toho totiž moc nenajezdil a víkendoví řidiči byli proti mně úplní vládci silnic. Na hustou americkou dopravu a některé odlišnosti v silničních pravidlech a zejména jejich nedodržování samotnými řidiči se bohužel nedá připravit. Musel jsem se učit hned od prvního okamžiku, kdy jsem začal točit volantem. A ještě ke všemu jsem musel začít myslet jako Američan.
Koupě
nového vozu byla velkou událostí. Nejenom, že se naše malá domácnost stala motorizovanou, ale také do účetní knihy přibyla položka benzín, pojištění a další náklady spojené s údržbou. Na druhou stranu je třeba říct, že to nebyla zase až tak velkolepá událost, neb se jednalo o auto ojeté. Ovšem s vlastnictvím vozu se člověk posouvá v americké společnosti zase o nějaký ten stupínek výš, a tak je každý takový krok nutné oslavit. Vlastnictví auta je v USA úplnou samozřejmostí. Kdo neřídí, není úplným Američanem, nežije podle amerického standardu, je prostě na okraji. Koupě prvního automobilu je v USA něco jako ztráta panictví. Auto je tady věcí normální spotřeby. Auta se tady mění tak pravidelně jako spodní prádlo. Je také pravdou, že auta zde nejsou bůhví jak drahá 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS284456
záležitost. Dá se říci, že každý rok se dá pořídit jiné auto a každý druhý rok auto nové na leasing. Osobně jsem s koupí auta takhle brzy nepočítal. Původně jsem chtěl dát dohromady nějaké peníze a pak koupit něco stájového a nablýskaného. Ale stalo se, že jsem dostal nabídku, kterou jsem alespoň musel zvážit. Nakonec to přerostlo v koupi celého vozu i s kapalinou do ostřikovačů a mapou Nové Anglie. Jednoho dne se mi ozvala jedna Češka, že její kámoška se vrací domů a prodává auto. Tak jsem si s tou holčinou dal sťuka v Bostonu, omrknul jsem mašinu zánovní, za týden podepsal smlouvu a už jsem držel v ruce volant a koordinoval pohyby nohama a rukama. Hlavně, aby se mi ty kobyly pod kapotou nesplašily! V Čechách jsem toho moc nenajezdil a mé členství v klubu svátečních řidičů toho bylo také důkazem. Navíc nejsem žádný obdařený řidič, takže BESIP a jeho aktivity mají u nás své opodstatnění. Nicméně jsem se do toho pustil s entuziasmem sobě vlastním a přes prvotní nezdary se skákáním na křižovatkách, neschopností vypnout stěrače a využívat topení jsem úspěšně najel svých vůbec prvních několik stovek mil. Ale to bylo až po té, kdy jsem auto musel přihlásit, dát pojistit a ještě projít technickou kontrolou. S přihlášením svého amerického motorového hřebce jsem neměl větších problémů, i v pojišťovně mi vyšli vstříc, ale při technické kontrole už tak veselo nebylo. V USA musí projít auto technickou kontrolou každý rok a jednou za dva roky projít emisemi. Technická kontrola vzhledem k milionům aut, které tady jezdí po silnicích, se dá pořídit na každé druhé benzinové pumpě nebo v autodílně. Je to prosté. A tak jsem jednoho dne ráno vstal, hodil něco na 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS284456
stůl k jídlu, skočil do mašiny a vyrazil hledat místo, kde bych mohl dát svoji čtyřkolku prohlédnout, abych s ní vůbec mohl podle zákonů USA jezdit. Nedaleko od našeho domu jsem našel malou benzinovou pumpu, kde shodou okolností bylo možné získat technickou. Vešel jsem do autodílny načichlé olejem a výpary ze spalovacích motorů, kde na závěsech visela dvě auta, ve kterých se šťourali dva maníci. Jeden ke mně okamžitě přiskočil se slovy: „What´s your problem bro?” Já jsem mu na to opáčil, že žádný problém nemám, jen bych chtěl udělat technickou na mém nově zakoupeném voze. Maník odhodil klíč, kterým demontoval vozidlo, pošťoural se v zadnici a vyžádal si registraci auta a klíčky. Pak mě usadil v kanclíku s tím, že to bude trvat asi patnáct minut. Říkám: „OK, no problem." Odběhl zpět do dílny, kde mi začal s kontrolou mé čtyřkolky. Na pracovním overalu se mu lesklo bílé políčko a na něm jméno Mickey. Ve státě Massachussets, pokud auto neprojde technickou kontrolou, je povinností předchozího vlastníka dát auto do takového stavu, aby byla příští technická kontrola již v pořádku. V mém případě byl předchozí vlastník již dávno na starém kontinentě, takže o nějaké reklamaci se mi mohlo jenom zdát. V malém kanclíku s polstrovanou židlí, jež mi dělala společnost, jsem se nervozitou o resultátu celou dobu vrtěl, převracel, šťoural v nose a dělal si manikúru tzv. na koleni. Okamžik pravdy se blížil. Týpek v montérkách přiběhl právě ve chvíli, kdy jsem končil úpravu nehtů na levé noze. Přes všechen šmír a olej mu nebylo ani kloudně vidět do tváře, jen ta jeho očka blikala jak reflektory nějakého offroadu. Rozhodil rukama do všech stran a řekl: „You´ve got a problem bro, you didn´t pass.“ „SHIIIIIIIIIIIIIITTTTTTTTTTT!“ vykřikl jsem. To 100
Ukázka elektronické knihy