5.3
Prevence
V době nebezpečí povodně lze provést ochranu spodních částí svislých nosných konstrukcí před přímým účinkem proudu (betonové bloky, obložení deskami z různých materiálů, pytli s pískem nebo vaky s vodou) a dočasné statické zajištění. Eliminace působení vodorovného tlaku může být provedena rozepřením protilehlých stěn nebo jejich ukotvením k jinému pevnému bodu – použití výdřev a teleskopických tyčí. Všechny prvky je třeba řádně zaklínovat nebo ukotvit, a zabránit tak jejich posunu. U dřevěných konstrukcí je dobré pamatovat na vytvoření dilatace, aby prvky měly kam expandovat. U zděných a betonových konstrukcí může být v některých případech řešením řízené zaplavení objektu čistou nebo povodňovou vodou. 5.3
Sanace
Svislé nosné konstrukce, které vykazují po opadu vody statické narušení (trhliny, deformace, kolaps), je třeba provizorně zajistit, aby nedošlo k dalšímu rozvoji poškození. Jedná se především o jejich odlehčení pomocí podepření nesených konstrukcí, případně o podporu a fixaci prvku samotného. Definitivní statické zajištění by mělo nastat až po stabilizaci podloží a základových konstrukcí. Jedná se většinou o vyrovnání deformací a zajištění dostatečné únosnosti konstrukce vyztužením nebo její odlehčení a vynesení zatížení od vodorovných prvků konstrukcí. Sanační práce u robustních dřevěných srubových a roubených konstrukcí zahrnují obvykle fixaci nového tvaru dřevěných prvků (změna rozměru vlivem nabobtnání dřeva), opravu konstrukčních spojů a obnovu výplní spár a povrchových úprav. Více poškozené subtilní dřevěné konstrukce je zpravidla nutné při sanacích rozebrat, jednotlivé prvky vytřídit, vysušit a nepoškozené nebo opravitelné použít při opětovném sestavení konstrukce. Poškozené nebo chybějící prvky je pak nutné doplnit novými, vyrobenými odpovídajícím způsobem z materiálu totožného s původním. U zatopených sendvičových konstrukcí je při sanaci (minimálně do cca 0,5 metru nad čáru zaplavení) vhodné odstranit vnitřní nebo vnější plášť, výplň dle stavu buď vysušit, nebo vyměnit, a poté krycí plášť obnovit.
Svislé nosné konstrukce
U hrázděných konstrukcí je při sanaci většinou nutné opravit a doplnit poškozené výplně či jejich povrchové úpravy. Při závažnějším poškození hrázdění je pak obvykle vhodné celou konstrukci rozebrat, opravit a doplnit poškozené a chybějící dřevěné prvky a konstrukční spoje a po opětovném sestavení opatřit jednotlivá pole novými výplněmi odpovídajícími původnímu konstrukčnímu i materiálovému řešení (v některých případech lze použít i některé původní části – cihly, výdřevu apod.).
98
U kamenného, cihelného a smíšeného zdiva, které vykazuje nadměrnou vlhkost v důsledku zaplavení, lze provést odstranění poškozených nebo neprodyšných omítek (pouze v případě, že nemají uměleckou nebo historickou hodnotu) do úrovně nadměrného zvlhnutí zvýšené o tloušťku zdi (minimálně však 800 mm). Současně je vhodné obnažit styčné a ložné spáry do hloubky cca 20 mm. Odstranění omítek v historických objektech je vždy nutné konzultovat s pracovníkem památkové péče. Při vyplavení pojiva ze spár je nutné provést opětovné vyspárování s použitím malt s vysokou prodyšností (např. modifikované vápenné malty). Malty s nižší prodyšností (např. cementové) zadržují vlhkost ve zdivu a způsobují krystalizaci solí ve zdících materiálech. Nahrazení cementových malt maltami vápennými pomůže k lepšímu vysušení stěn. V případě potřeby dosažení vyšší pevnosti je vhodné použít maltové směsi s hydraulickým vápnem. Povrchová úprava zdiva musí mít dostatečnou difuzní propustnost.14
Specifika jednotlivých typů konstrukčních prvků
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS284329