budete pro ně ještě podezřelejší.“ „Pane Skála, zcela upřímně,“ poposedl holohlavý mnich ke mně, „poslal vás sem někdo? Nebo alespoň tušíte, kdo by za tím vaším skákáním mohl být?“ „Ano. Zcela jistě jsem agentem cizí rozvědky a plním úkoly, jimiž jsem byl pověřen člověkem organizujícím zmatení v historiích.“ Nezmohl jsem se než na pošetilou odpověď na tak nesmyslný dotaz. „Chápejte, musíme vyloučit všechny eventuality, pane Skála. Nezlobte se na kolegu,“ mírnil mě Znojemský. „Možná byste měl, pane Rada,“ obrátil se Znojemský na holohlavého mnicha, „obeznámit pana Skálu se všemi našimi poznatky.“ „Zprvu jsme možnost skákání přičítali kolapsu vln způsobenému mozkem. Uzavřený ve tmě, pouze s přísunem informací všech smyslů, vytváří tahle organizovaná hmota model bytí. Model se na základě nových a nových událostí upřesňuje. Evolučně je pak mozek zaměřen na modely sloužící k přežití. Je mu jedno, zda pobýváte v té či oné historii. Jenže vaše skoky mimo prožívaný historický kontext ohrožují váš život. Mozek tedy za tím být nemůže. Dnes bychom se klonili spíše k systémové chybě.“ „To by ale znamenalo, že někdo řídí naše životy. To si tam do neznámé rovnou dosaďte Pána Boha,“ ušklíbl jsem se. Do cely vpadl Zábranský, který měl být dole, ve městě, a ještě ve dveřích spustil: „To jsem mohl předpokládat, že tady pánové,“ schválně přítomné neoslovil jako bratry, „budou hned, jen co odejdu, kout něco za mými zády.“
Jakeš-Falešná realita_tisk.indd 97
97
23.09.2020 13:39:20
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS283987